Data pro studii se sbírala od ledna 2015 do června 2017. Do testování se zapojilo zhruba 30 tisíc uchazečů o práci, kteří ve svém životopisu uvedli znalost angličtiny. Pocházeli ze tří zemí – z ČR, SlovenskaMaďarska.

Nedostatečně specifikovaná úroveň

Téměř třetina českých uchazečů o práci, kteří v životopise uvedli, že ovládají angličtinu, je na úrovni B1, tedy mírně pokročilý. Takový kandidát by měl zvládnout většinu situací, v nichž potřebuje hovořit a rozumět v běžném každodenním kontaktu.

„Nemívají proto tak silnou motivaci své znalosti prohlubovat. Zároveň se do této úrovně lze dostat i samostudiem. Pak ale často bývají dovednosti nekonzistentní a mohou převažovat znalosti z oblasti slovní zásoby, zatímco gramatické struktury mohou scházet,“ řekla Novinkám Dana Štefková z CC školy jazyků v Českých Budějovicích, která je členkou Asociace jazykových škol (AJŠ) a Jihočeské hospodářské komory.

Nejčastějším požadavkem zaměstnavatelů u pracovních pozic, které vyžadují aktivní znalost anglického jazyka, je úroveň B2. Ukázalo se, že více než polovina uchazečů tento požadavek nesplňuje.

„Z praxe můžeme potvrdit, že zaměstnavatelé nejčastěji vyžadují tuto velmi vysokou úroveň jazykových dovedností. Snažíme se firmám vysvětlit, že to je požadavek u některých pozic zbytečně nadhodnocený, kterým se jazykové vzdělávání zaměstnanců prodlužuje, a tedy prodražuje. Aniž by byla jasná návratnost této investice,“ pokračovala Štefková.

I úroveň B1 může být dle jejích slov u pozic od středního managementu níže zcela dostačující k úspěšnému plnění pracovních úkolů.

„Často se také stává, že zaměstnavatelé požadované znalosti cizích jazyků nespecifikují přesně, ale jen v obecných termínech, pod kterými si uchazeči mohou představit různé úrovně. Pravda ovšem je, že na kandidátských životopisech můžeme stále vidět pojmy jako ‚komunikativní znalost' nebo ‚dobrá znalost', což je také velmi vágní,“ upozornil pro Novinky předseda AJŠ Vítězslav Bican.

Lepší poslech než gramatika

Testování uchazečů v průzkumu mělo tři části: gramatiku, čtení s porozuměním a poslech s porozuměním. Ukázalo se, že Čechům jde nejlépe právě poslední jmenované. Nejhůře dopadly výsledky z gramatiky.

Největší problémy dělaly českým uchazečům minulé a budoucí časy a správné používání předložek a zájmen. Naopak uspěli ve stupňování přídavných jmen, používání určitých a neurčitých členů, rovněž ve slovní zásobě a ustálených slovních spojeních.

Čeští a slovenští uchazeči dělají shodné chyby a dosáhli podobných výsledků v 15 ze 17 gramatických kategorií, což je dáno příbuzností jejich jazyků. Oproti maďarským uchazečům byli výrazně lepší v přídavných jménech, stupňování přídavných jmen a ve slovní zásobě. Slovensko má z těchto tří zemí nejvyšší podíl lidí, kteří dosáhli úrovně znalosti B2 a vyšší.

„K posunu na aktivní komunikaci na úroveň B2 je obvykle třeba intenzivnější a poučenější studium s lektorem. Na druhou stranu studentů, kteří ve studiu pokračují a získávají mezinárodní certifikáty na úrovni B2, aby svou pozici na trhu zlepšili, každým rokem přibývá. Celková průměrná znalost angličtiny se neustále zvyšuje i s tím, že naopak ubývá uživatelů na úrovni začátečník,“ zmínila Štefková.

Angličtinu požadují čtyři pozice z deseti

Po angličtině je u nás nejčastěji vyžadovaným cizím jazykem němčina. Zatímco její znalost se požaduje zhruba u osminy pracovních nabídek, angličtina u více než 36 procent pozic. Lidé, kteří umějí anglicky, mají mnohem širší možnosti uplatnění – navzdory tomu, že ČR sousedí s německy hovořícími zeměmi.

„Často je i pro německé firmy hlavním komunikačním nástrojem angličtina,“ připomněl Bican. Dobrá znalost němčiny podle něj může být významným faktorem při neformální komunikaci a případném postupu v rámci společnosti.

„Znalost angličtiny se může také často brát jako rozlišovací signál mezi různými uchazeči, co se týká jejich schopností investovat do svého vzdělání, i když prakticky jazyk na pracovišti nepoužijí,“ poznamenal.

Z údajů portálu Profesia.sk vyplývá, že až 75 procent uchazečů o práci ve svém životopise uvádí, že ovládají anglický jazyk. Následuje němčina, ruština a francouzština.

„Zejména ruština je v tomto do určité míry pozůstatkem minulosti. Její alespoň částečnou znalost uvádí hodně uchazečů, avšak čísla těch, kteří se rusky aktivně učí, jsou podstatně nižší,“ doplnil Bican.