„Samozřejmě záleží na charakteru akce samotné, nicméně pokud jde čistě o volnočasové aktivity, může je zaměstnanec bez obav ze sankcí odmítnout a víkendového teambuildingu se zúčastnit nemusí,“ vysvětluje Ondřej Wysoglad, ředitel personální agentury Adecco ČR.

Jinak je tomu ale podle něj v případě, kdy do akce bylo zahrnuto také vzdělávací školení. Potom je účast povinná a zaměstnanec může za svou absenci dostat ústní napomenutí, v krajní situaci i výtku za neplnění pracovních povinností.

„Dostanete-li podobných výtek postupně víc, může s vámi zaměstnavatel ukončit pracovní poměr,“ dodal Wysoglad.

Náhradní volno nepřísluší

Žije-li někdo v bláhovém očekávání, že jej v případě účasti na víkendovém teambuildingu čeká v následujícím týdnu náhradní volno či finanční kompenzace za odpracovaný víkend, je na omylu.

Tyto firemní akce se považují za zcela nepovinné, proto je pouze na zaměstnavateli, zda náhradní volno či finanční kompenzaci za čas strávený na akci poskytne. Většinou ale není na jakoukoli kompenzaci nárok.

Je-li však součástí teambuildingu povinný pracovní program jako zmíněné firemní školení, je zaměstnavatel povinen poskytnout náhradní volno odpovídající času strávenému na školení nebo příplatek za práci přesčas.

Při těchto akcích bývá rovněž standardem, že zaměstnavatel rovněž hradí společnou cestu na místo setkání a zpět. V případě rozhodnutí zaměstnance jet „po vlastní ose“ už tomu tak být nemusí.

Chránit své zdraví

Na teambuildingových akcích jsou velmi oblíbené kolektivní soutěže jako různé závody, týmové štafety a další adrenalinové zážitky. Co se ale stane, přivodí-li si zaměstnanec při závodu zranění, kvůli němuž není schopen práce?

V takovém případě je podle Wysoglada především nutné vymezit, jak byl teambuilding prezentován. Na jedné straně je nepovinná část a na straně druhé část pracovní, věnovaná například firemnímu školení, při němž nese zodpovědnost za úraz zaměstnavatel.

„U sportovních a dalších volnočasových aktivit představujících takzvanou nepovinnou část akce bývají zaměstnanci většinou upozorněni na to, že již nejde o oficiální část programu, a tudíž je na zodpovědnosti každého z nich, zda se dané aktivity zúčastní,“ vysvětluje Wysoglad a dodává, že zákoník práce definuje úraz jako pracovní tehdy, dojde-li k poškození zdraví zaměstnance při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

Jinak je tomu v případě, kdy se dané aktivity zúčastní na pokyn zaměstnavatele – když v pracovní době firma pořádá sportovní turnaj, který slouží k prezentaci společnosti. Pokud by zaměstnanec v takovém případě v průběhu hry utrpěl zranění, půjde o pracovní úraz.

Raději jiný benefit

Za zmínku rovněž stojí, že čeští mileniálové (lidé vyrůstající na přelomu století) nemají o takovéto aktivity přílišný zájem, alespoň ne ve smyslu, že by je sami vyžadovali.

„Za nejméně vítaný benefit považují mladí pracovníci možnost vyjet na zahraniční pracovní stáž nebo služební cestu do zahraničí. Zaměstnavatelé je nenalákají ani na firemní akce (teambuilding), ani na příslib služebního automobilu, zato ale slyší na možnost pružné pracovní doby,” uvedla v červnu společnost Monster výsledky, které vycházejí z jejího průzkumu. [celá zpráva]