„V případě pitného režimu to neznamená, že by zaměstnavatel musel kupovat speciální nápoje - stačí normální pitná voda z kohoutku," uvádí server bezpecnostprace.info.

Lidé, kteří pracují venku a v horkých provozech, by měli dostávat takzvané ochranné nápoje s minerály. Zaměstnavatel by jim je měl dávat při teplotě nad 26 stupňů Celsia. Týká se to svářečů, soustružníků, sklářů či zedníků, ale i řidičů hromadné dopravy či servírek a číšníků na letních zahrádkách.

Teplota na pracovišti se měří ve stínu mezi 10:00 a 17:00, teploměr by měl být ve výši pracovníkova břicha. V kancelářích by měli lidé dostávat ochranné nápoje tehdy, když teplota překročí 34 stupňů. Podle náročnosti práce pak pití obsahuje množství minerálů.

Řidič tramvaje ztratí za směnu až 7 litrů tekutin

Minerálky by mělo být tolik, aby doplnila ztrátu alespoň 70 procent tekutin, které se z těla dostanou potem a dýcháním za osmihodinovou směnu. Státní zdravotní ústav provedl před lety měření, podle jehož výsledků někteří řidiči tramvají ztratili za směnu z těla až sedm litrů tekutin.

Teplota v kabinách se totiž pohybovala i kolem 50 stupňů Celsia. Při administrativní práci lidé za osmihodinovou pracovní dobu údajně vypotí a vydýchají asi litr tekutin.

Pokud by firma odmítla nápoje zajistit, mohou se pracovníci obrátit na hygieniky či inspektorát práce. „Zaměstnavateli hrozí za nedodržování povinností celkem vysoké sankce, a to až do výše dvou miliónů korun,” uvádí server.

Pokles výkonnosti

Podle ministerstva zdravotnictví by ochranný nápoj měl mít kolem 16 stupňů, nejméně však deset stupňů Celsia. Neměl by obsahovat cukr a neměl by být perlivý.

„Doporučené minimální množství ochranného nápoje je 1,5 litru za směnu, při extrémních venkovních podmínkách až 2,5 litru za směnu.”

Nedostatek vody v těle způsobuje různé problémy. Kromě žízně cítí lidé malátnost, vysychají jim sliznice a mívají bolesti hlavy. Objevit se mohou i oběhové a psychické potíže. Výkonnost klesá. Problémy mívají lidé ale i kvůli klimatizaci, a to třeba bolesti hlavy, ztuhlé svaly či pálení očí. Příznaky obvykle po odchodu z klimatizované místnosti mizí. Mluví se o syndromu nemocných budov.

Velký rozdíl mezi teplotou uvnitř a venku

Rozdíl mezi vnitřní a venkovní teplotou by neměl při chlazení překročit pět či šest stupňů.

„Je třeba, aby klimatizace reagovala na vnější tepelné podmínky. Určitě není vhodné, aby při venkovních podmínkách kolem 30 °C udržovala vnitřní teplotu třeba na 22 °C,” uvedlo ministerstvo s tím, že obvykle bývá celoročně klimatizace nastavena právě na 22 stupňů.

S větším rozdílem teplot se organismus špatně vyrovnává, výsledkem může být nachlazení. Pozor je nutné dát také na to, aby pracovní místo nebylo přímo v proudu přiváděného vzduchu a pracovník neseděl v průvanu, píše ministerstvo zdravotnictví v doporučeních.

Možné je také zkrátit či upravit pracovní dobu. Namáhavější práce se tak může přesunout do pozdějších hodin. Víc může být také přestávek.