Riziko krachu sice část zaměstnanců od založení vlastní firmy odradí, pokud by je však donutily nečekané okolnosti, jako náhlá výpověď v práci, téměř čtvrtina z nich by se do podnikání pustila.

Lidí, kteří opravdu vážně zvažují, že opustí zaměstnavatele a vydají se na vlastní podnikatelskou dráhu, je nyní v ČR jen 15 procent.

Bez obětování volného času to nejde

„Zahájit úspěšné podnikání něco stojí. A řeč zdaleka není jen o penězích. Kromě financí je třeba obětovat i mnoho volného času a energie, nepolevit ve složitých situacích, jít za svým cílem, a hlavně nepropadat panice v případě, že vše hned neběží podle původních předpokladů. Podnikání přináší větší svobodu, ale také mnohem více zodpovědnosti,“ zdůrazňuje Hana Púllová, ředitelka společnosti Randstad.

„Rozjezdy podnikání v současnosti nejsou jednoduché,“ potvrzuje pro Novinky podnikatelka Kateřina Haring, prezidentka Českomoravské asociace podnikatelek a manažerek.

„Vyžaduje to nápad, dobře promyšlený plán realizace včetně zohlednění rizika možného nezdaru, rovněž neutuchající nadšení, vysoké pracovní nasazení a nezlomnou psychiku, když se nedaří,“ pokračuje.

Zájemce o podnikání by ale dle svých slov rozhodně povzbudila a dala jim i pár rad, na co si dát pozor. Předávání zkušeností je podle ní často cennější než peníze.

Nikdy není pozdě začít.Kateřina Haring, podnikatelka

Sedmdesát procent dotázaných zaměstnanců je přesvědčeno, že díky globalizaci to mají menší podnikatelé s přežitím těžké. To z vlastní zkušenosti potvrdilo 32 procent dotazovaných, kteří v průzkumu přiznali, že už vlastní firmu rozběhli, ale podnikání se jim moc nedařilo.

„Často jsou to lidé, kteří byli ve správný čas na správném místě a uspěli s určitým produktem, ale nyní už nemají motivaci nebo energii jej dále rozvíjet,“ shrnuje Púllová.

Vyhrává sázka na jistotu

Čeští zaměstnanci s myšlenkami na zahájení vlastního byznysu koketují sice často, nakonec se ale většina rozhodne držet se zažitých jistot a zůstanou u zaměstnaneckého poměru. Nejoblíbenějšími zaměstnavateli jsou v ČR rodinné firmy nebo podniky střední či menší velikosti, které upřednostňuje 62 procent dotazovaných.

„Nikdy není pozdě začít,“ podotýká dále Kateřina Haring. „Moje mamka si otevřela ordinaci, když jí bylo 50. Všichni ji od toho odrazovali, ale ona si šla za svým. Zpočátku toho měla opravdu hodně, bez volných víkendů, bez dovolené. Jenže bez obětování volného času to nejde.“

V poslední době v ČR roste i obliba nově vznikajících společností, takzvaných startupů. Najít uplatnění v takovém podniku by se podle průzkumu líbilo 39 procentům zaměstnanců.

„Startupy představují lákadlo hlavně pro mladé lidi a absolventy. Líbí se jim méně formální atmosféra, ale i možnost získat poměrně rychle zajímavou pozici s větší volností rozhodování,“ připomíná Púllová.

„Podle informací, které mám, se jich však moc neujme a nepřežije. Mnoho lidí, kteří mají volné prostředky, v tom vidí velký potenciál, asi si od toho slibují, že najdou dobrý projekt, který s jejich finančním přispěním naroste do miliardových obratů,“ doplňuje Haring.

„Na druhou stranu je třeba podporovat vznik nových, i když malých firem, aby se lidé naučili být zodpovědní za svůj život a příjmy a nečekali, že jim to dá zaměstnavatel. Celkově jsme všeobecně dost zlenivěli, a pokud něco vnímáme jako namáhavé, nejisté a rizikové, tak se nám do toho nechce investovat čas ani peníze,“ vysvětluje.

Práva zaměstnanců a zaměstnavatelů

Zlepšení situace by podle prezidentky asociace podnikatelek mohlo přinést i zapojení médií do osvěty, například rozhovory s podnikateli, ale právě i s těmi, kteří začínají.

„Dnes jsme v rovině, kdy má zaměstnanec větší práva než zaměstnavatel. To je dobré pro velké korporátní podniky a firmy. Ale malé firmy na toto mnohdy doplácejí. Většina zaměstnanců chce ihned vysoký plat a různé benefity. Pokud je zaměstnavatel potřebuje, musí na to přistoupit,“ uzavírá podnikatelka.