Kdo se rozhodne nastoupit při zaměstnání ke studiu, nemá zákonnou povinnost o tom zaměstnavatele informovat. Pokud si však chce prohloubit vzdělání v oboru, dohoda se zaměstnavatelem se může značně vyplatit.

Firma nemusí poskytnout dovolenou na jeden den

Zaměstnavatel sám musí posoudit, zda dané studium bezprostředně souvisí s pozicí zaměstnance a může vést ke zvýšení kvalifikace. Pokud uzná, že zvyšování kvalifikace není v souladu s jeho potřebami, nemá povinnost poskytnout pracovníkovi žádné výhody.

V takovém případě firma i nadále požaduje plnění běžných pracovních povinností bez úlev. Dovolenou na výuku nebo případné zkoušky je pak nutné s vedením konzultovat. Společnost není povinna dovolenou na jeden den umožnit.

Ochota zaměstnavatelů

Odborníci upozorňují na to, že aktuálním trendem je právě ochota zaměstnavatelů v daném směru.

„V dnešní době, kdy je na pracovním trhu nedostatek schopných a spolehlivých pracovníků, si zaměstnavatelé lidí, kteří se chtějí vzdělávat a posouvat v oboru, spíše váží. Ve valné většině případů se tak snaží vyjít zaměstnancům vstříc,“ uvedl Martin Novák, výkonný ředitel BIBS – vysoké školy, která nabízí MBA programy i další možnosti studia při zaměstnání.

V případě nedodržení dohody musí pracovník náklady spojené se studiem zaměstnavateli zpětně uhradit.

Trend se pak podle Nováka projevuje zejména v případě vedoucích pracovníků, po nichž je dlouhodobě velká poptávka. [celá zpráva]

Placené volno na zkoušky i psaní

V případě, že zaměstnavatel studium shledá jako důležité pro rozvoj kvalifikace, zavazuje se k plnění hned několika povinností. Největší výhodou v případě studia při zaměstnání je placené volno. Zaměstnavatel by měl zaměstnance uvolnit k účasti na přednáškách i pro přípravu na zkoušky.

„U zkoušky má zaměstnanec právo na dva dny placeného volna, v případě přípravy na závěrečnou zkoušku může využít pět dní volna. Na tvorbu a obhajobu bakalářské či diplomové práce pak může požádat až o 10 dní placeného volna. Během těchto dní má nárok na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku,“ objasnila Gabriela Kodenková z technicky zaměřené personální agentury Talentica.

Pro přípravu na náročné státní závěrečné zkoušky může zaměstnavatel poskytnout dokonce 40 volných pracovních dnů.

Náklady na studium při zaměstnání se různí. V případě studií typu MBA, která poskytují zaměstnancům nejvyšší možnou kvalifikaci v oboru, nicméně mohou dosahovat desítek i stovek tisíců. I tyto náklady si lze částečně kompenzovat.

V případě, že je nehradí zaměstnavatel, si je daný jedinec může odečíst od základu daně z příjmu. Odepsat lze až 10 tisíc ročně, osoby se zdravotním postižením mají nárok na vyšší odpočty. Kdo dosud nepřekročil věkovou hranici 26 let, může navíc nárokovat slevu na dani ve výši 4020 Kč ročně.

Zodpovědnost za studijní výsledky

V případě požadování výhod po zaměstnavateli je třeba počítat i s jistými povinnostmi. Zaměstnavatel má například právo sledovat průběh studia a výsledky. Pokud nebude s přístupem zaměstnance spokojen, může poskytování placeného volna pozastavit.

Možností kompenzace nákladů spojených se studiem je pro zaměstnavatele také sepsání písemné kvalifikační dohody. Ta zavazuje pracovníka k tomu, že výměnou za podporu při studiu a úhradu nákladů setrvá po smluvenou dobu ve společnosti.

Takto si zaměstnance může firma zavázat až na pět let. V případě nedodržení dohody musí pracovník náklady spojené se studiem zaměstnavateli zpětně uhradit.