Bývalý člen představenstva automobilky Volkswagen zodpovědný za lidské zdroje Horst Neumann na začátku roku 2015 uvedl, že zatímco hodina lidské práce (včetně nákladů na penzijní a zdravotní pojištění) stojí firmu 40 eur (zhruba 1080 Kč), hodinové náklady na práci robota vycházejí na pět eur (135 Kč).

Uvádí to studie Český průmysl se bez robotů neobejde, zpracovaná Evropskou kanceláří České spořitelny.

Dokument ministerstva práce a sociálních věcí s názvem Iniciativa práce 4.0 z prosince 2016 hovoří o tom, že v Česku bude automatizací v průběhu následujících dvaceti let ohroženo 10 procent pracovních míst (absolutně okolo 400 tisíc) a u 35 procent pracovních míst (1,4 miliónu) dojde k podstatným změnám ve vykonávaných činnostech.

Odbory varují, že automatizace a robotizace výroby ohrozí přes 50 procent všech pracovních příležitostí, uvádí studie.

Ke stále větší pozornosti a zájmu podnikatelů o roboty paradoxně přispívá nejen konkurence a tlak na produktivitu, ale i současný nedostatek kvalifikovaných pracovníků. Jen v Česku nemohou obsadit podnikatelé přes sto tisíc pracovních míst. Robotizace by mohla tento problém vyřešit.

Záleží na přípravě

Roboty ale nejsou hrozbou, pokud se na jejich nástup s určitým předstihem společnost komplexně připraví. Nástup automatizace a robotizace, přesuny tisíců pracovníků do jiných oblastí činnosti už zvládá řada západoevropských států či Japonsko od 50. let minulého století, upozorňuje studie České spořitelny. Robotizace zvýší produktivitu, což se projeví i vyššími mzdami pracovníků.

Bill Gates navrhuje zavedení daně z příjmů za práci robotů.

Ve vyspělejších průmyslových státech, jako jsou Německo, Švédsko nebo Dánsko, ani přes již mnohem vyšší míru robotizace k žádnému dramatickému nárůstu nezaměstnanosti nedošlo. Naopak platí, že nejvyspělejší průmyslové země EU s vysokými náklady práce mají jedny z nejnižších měr nezaměstnanosti, konstatuje studie.

Podnikatelé sáhnou k nasazení robotů především tam, kde se jim to vyplatí. I když roboty jsou technicky náročné a drahé, začínají se firmám vyplácet.

A to i v zemích, kde je levná pracovní síla a kde mzdy nedosahují západoevropských poměrů. V roce 2015 se průměrné hodinové náklady práce v EU odhadovaly na 25,03 eura. Tyto náklady práce zahrnují mzdy a platy, příspěvky zaměstnavatele na sociální zabezpečení.

Výhodou robotů je vedle ceny i to, že vydrží pracovat 24 hodin denně, nepotřebují odpočinek, natož spánek, nechtějí zvyšovat mzdu, neplatí se za ně sociální pojištění a ani nestávkují. Navíc díky nim mohou firmy vykrývat sezónní špičky, kdy nemohou sehnat zaměstnance.

Na druhou stranu v současnosti využívané roboty stále neumějí posuzovat kvalitu, chuť nebo neodhalí poškození obalu jako člověk. Nejsou ani tak flexibilní a neumějí reagovat na nenadále změny situace jako lidé. I do budoucna tak budou moci zastávat nejlépe pozice, kde se jedná o monotónní a opakovanou práci či práci, která je fyzicky velmi náročná.

Řešení budoucnosti

Vyšší míra automatizace a robotizace je ale i pro ČR ekonomickou nevyhnutelností. Z dlouhodobého hlediska už jen proto, že počet lidí v produktivním věku bude v příštích desetiletích klesat, a to poměrně výrazně.

Zatímco ještě v roce 2011 bylo v Česku 7,3 miliónu obyvatel v produktivním věku, v roce 2021 jich bude už jen 6,7 miliónu a v roce 2031 jen 6,5 miliónu. Během 20 let to představuje úbytek o 800 tisíc práceschopných lidí.

V západní Evropě a v USA už dnes hledají praktické řešení dopadů masového nasazení robotů ve firmách a potřeby přesunout velké masy zaměstnanců do jiných oborů.

Gates: Práce robotů by měla být zdaněna

Dopady robotizace se zabývají nejen prognostici, přední ekonomové a podnikatelé, ale i vlády řady zemí či Evropský parlament.

Bill Gates (zakladatel Microsoftu) například navrhuje zavedení daně z příjmů za práci robotů, kterou by vlády vymáhaly na společnostech, které robota provozují.

Podle něj by zavedení takové daně mělo pomoci odvětvím, kde je zapotřebí empatie a porozumění – práce se staršími lidmi, pomoc dětem se zvláštními potřebami, a podobným.

Pracovníci, kteří kvůli automatizaci přijdou o zaměstnání, by mohli pracovat právě v těchto oblastech. Prostředky na přeškolení takových pracovníků by mohly plynout ze zdanění robotické práce.