Jeden z důvodů, proč se manažer rozhodne odejít z firmy, může souviset i se změnou postojů u mladší generace.

Netouží po dlouhodobém úvazku

„Když ředitel hledá náhradu na seniorní pozici, očekává někoho, kdo bude pracovat pro jeho společnost dalších 15 až 20 let, jak bylo zvykem v poválečné generaci, která se právě v dnešní době chystá na odpočinek. Naproti tomu později narození lidé mají jiné preference a dlouhodobější pracovní úvazek mezi ně patřit nemusí,“ vysvětluje ředitel české pobočky Stanton Chase Jozef Papp.

V západním světě se toto týká zejména tzv. generace X, která se narodila převážně v sedmdesátých letech minulého století. V ČR jí zhruba odpovídají populačně silní třicátníci a čtyřicátníci – „Husákovy děti“.

Hledání naplňující práce

Demografie napovídá, že se problém do budoucna zřejmě prohloubí ještě více. Pokles porodnosti způsobil, že do vedoucích pozic bude dorůstat čím dál tím méně lidí.

Výzkum Gallupova institutu z roku 2015 mezi 7200 respondenty potvrdil, že přibližně polovina z nich někdy v životě podala výpověď jen kvůli tomu, aby změnila šéfa.

Ještě mladší generace, nazývaná mileniálové, má opět jinak nastavený hodnotový žebříček.

Řada z nich dosáhla dobrého vzdělání, ale na současný trh práce se dívá kriticky. Hledají zaměstnání, které je bude naplňovat, bude flexibilní, udržitelné, a navíc v prostředí, které jejich priority chápe. Proto mnoho z nich dává přednost neziskovým organizacím, start-upům nebo podobným projektům, které se odlišují od klasického pracovního trhu.

Chybí možnost činit rozhodnutí

Firemní kultura bývá též důvodem, proč se manažeři poohlížejí po práci jinde. Především mladší lídři si cení chuti experimentovat či odvahy čelit případnému nezdaru, avšak v každodenním pracovním procesu je svazují například úspory nákladů.

Chybí jim tak možnost dělat skutečná rozhodnutí. Běžný provoz byznysu zdánlivě nenabízí žádný čas na skutečné vedení, přesto je řízení týmů nejdůležitějším předpokladem pro dlouhodobý úspěch společnosti.

Rovněž padesátník na manažerském postu je stále více obklopován nejen pětatřicátníky, kteří zvládnou stejnou práci laciněji, ale také nekonečným proudem změn, nejistotou a silným tlakem vytvářet více za menší prostředky. Pak je pochopitelnou reakcí začít si klást otázky o perspektivě takové pozice a hledat více vyhovující pracovní místo.

Šéf musí komunikovat

V neposlední řadě bývá určující osoba nadřízeného. Výzkum Gallupova institutu z roku 2015 mezi 7200 respondenty potvrdil, že přibližně polovina z nich někdy v životě podala výpověď jen kvůli tomu, aby změnila šéfa. Byl to nejčastější důvod.

Institut dodává, že osoba manažera ovlivňuje pracovní nasazení zaměstnanců až ze 70 procent.

Jaké jsou vlastnosti vedoucích, které pomáhají vybudovat úspěšný vztah s podřízenými? Základem je komunikace. Manažeři, kteří jsou vnímáni jako inkluzivní, přístupní a naladění ke spolupráci, mají tendenci přilákat a udržet své zaměstnance, zejména špičkové talenty.

Výkonnostní řízení také hraje důležitou roli při vedení týmů. Zaměstnanci, kteří od šéfů obdrží pouze sporadickou nebo vzájemně si protiřečící zpětnou vazbu ke svým výkonům, jsou náchylnější k odchodu jinam.