Článek
Za posledních 10 let se očekávaný odchod do penze v ČR prodloužil jen o 1,7 roku. Například na Maltě sice šlo z celé Evropy v porovnání s rokem 2005 o největší skok, o zhruba pět let, avšak došlo ke zvýšení „jen“ na 65 let.
Změna na předpokládaných 33,4 let se tam ale týká obou pohlaví. V tomto ohledu se to srovnává v celé Evropě.
Se svými 46,6 roky jednoznačně vede Island, kde lidé pracují v průměru o 16 let déle než Italové.
Dánové přidali ve sledovaném období dle Eurostatu jen 0,2 roku, Maďaři 4,2, nicméně tato statistika až tak vypovídající není, protože Maďary čeká stále jen 32,6 roku chození do zaměstnání. Zajímavější je celková délka.
Důchod v 68 letech nebude výjimkou
Některé evropské země včetně Velké Británie a Německa sice zvýšily svůj věk odchodu do důchodu menším počtem let, ale zato na vyšší věkové skupiny.
| Výpočet vychází z posledních známých demografických údajů, které jsou každý rok průběžně aktualizovány za jednotlivé ročníky populace. Promítá se v něm například i úroveň úmrtnosti jednotlivých ročníků. Údaje o ekonomické aktivitě jsou opět zjišťovány za jednotlivé ročníky, a to za aktuální roky zjišťování. |
|---|
| Ukazatel vyjadřuje počet let, ve kterých patnáctiletá osoba v jednotlivých zemích EU bude aktivní na trhu práce, tedy nikoli od 15 let. Eurostat počítá se současným věkem odchodu do důchodu, vše samozřejmě může být ovlivněno národní legislativou jednotlivých zemí jako právě věk odchodu do penze. Podobně jako u jiných statistik (průměrná mzda) se nemusí průměrné výsledky přesně vztahovat na všechny ekonomicky aktivní obyvatele, jako ukazatel o jednotlivých státech ale svůj význam má. Navíc prodlužování odchodu do důchodu je obecným trendem. |
Odchod do důchodu v 67 nebo 68 letech se tak postupně začne stávat spíše pravidlem než výjimkou, upozorňuje WEF. V ČR ale zřejmě bude stanoven strop na 65. rok věku. [celá zpráva]
Jihoevropané pracují kratší dobu
Které evropské země by byly nejvhodnější pro člověka, který sní o co nejčasnějším odchodu do penze? Jednoznačně Itálie, kde si tamní zaměstnanci „užijí“ pracovní život jen necelých 31 let (30,7).
Patří sem dle Eurostatu i další místa s teplým klimatem jako Bulharsko, Makedonie, Turecko, Řecko a Maďarsko, kde bude možné přestat pracovat po zhruba 31 nebo 32 letech.
| Vývoj v ČR: | |
|---|---|
| rok | průměrná očekávaná doba práce před odchodem do penze (v letech) |
| 2001 | 33,4 |
| 2005 | 33,7 |
| 2010 | 33,9 |
| 2015 | 35,1 |
Belgičané nebo Poláci také mají aktuálně nastavenou očekávanou délku pracovního života na kratší počet let (32,6), zvlášť v porovnání se zbytkem severní poloviny Evropy či svými sousedy.
Se svými 46 lety (46,6) však jednoznačně vede Island, kde lidé pracují v průměru o 16 let déle než Italové. Švýcaři pracují více než 42 let, ze zemí EU nejvíce Švédové - 41,2.
Následují je Nizozemci, Dánové, Britové a Němci, v průměru budou pracovat o jeden až tři roky méně než ve Švédsku. Všechny tyto státy se vyznačují vysokou pracovní aktivitou mladých.
