Cílem je nepřijít o plánovaných 35 000 nových pracovních míst a zachovat konkurenceschopnost České republiky i v době digitální transformace a po 4. průmyslové revoluci.

Experti se shodují na tom, že vzdělání v IT by se mělo nastartovat již na úrovni základních škol

Podnikové služby v současnosti zaměstnávají asi 65 000 zaměstnanců a generují více než 1,5 % českého HDP. Česká republika patří v očích zahraničních investorů k vyhledávaným destinacím pro provoz center sdílených podnikových služeb, proto se odhaduje další růst tohoto segmentu, a to až na 100 000 zaměstnanců do roku 2020. Pro srovnání – automobiloví výrobci ze Sdružení automobilového průmyslu dávají v ČR práci zhruba 115 000 lidí. Tak jako automobilky hlásí nedostatek dělníků i učňů, podnikové služby narážejí v oblasti lidských zdrojů rovněž na limity, které mohou plánovaný růst ohrozit.

Sladit výuku s potřebami trhu

„Aby si Česká republika dokázala udržet své vedoucí postavení v sektoru podnikových služeb, potřebuje lépe sladit potřeby zaměstnavatelů se vzdělávacími programy středních a vysokých škol,“ říká Jonathan Appleton, ředitel asociace ABSL. Dostupnost kvalifikované pracovní síly je totiž prvořadým kritickým faktorem při rozhodování investorů, zda otevřít nebo rozšířit centrum sdílených podnikových služeb v České republice.

Statisíce na zaškolení

Centra dnes musí nové zaměstnance, kteří se zhruba ze 70 % rekrutují z absolventů škol, nejprve dovzdělat a zaškolit. To znamená, že musí investovat významné množství času (průměrně 3 – 6 měsíců) a finančních zdrojů, aby kompenzovaly mezery v jejich znalostech a schopnostech. Náklady na zaučení nového zaměstnance se počítají v řádech statisíců korun. Alternativou je obrátit svou pozornost na kandidáty ze zahraničí, kde je ovšem často náborový proces komplikován zdlouhavými procesy získání víz a pracovního povolení.

Chybí spojení s praxí

Český vzdělávací systém není podle ABSL dostatečně propojen s praxí. Pedagogové často postrádají praktické zkušenosti a učební osnovy nejsou přizpůsobeny tak, aby odpovídaly požadavkům trhu práce (například neobsahují studie a simulace obchodních případů). Styl a technika výuky neodpovídají adekvátním standardům, výukové materiály nejsou aktualizovány nebo školy nedisponují nejmodernějšími technologiemi.

Absolventům navíc chybějí analytické a obchodní schopnosti. Dovednosti, jako jsou řízení projektů, práce v týmu, kritické myšlení, analytický přístup, komunikace, řešení konfliktů a prezentace, často do studijních programů buď nejsou zahrnuty, nebo nejsou vyučovány na úrovni odpovídající požadovaným standardům.

Slabí v jazycích i v IT

Absolventi rovněž nemají dostatečnou znalost cizích jazyků. Angličtina dnes již nestačí, potřebné jsou i další jazyky, jako například němčina, francouzština, holandština, skandinávské jazyky a další.

Rovněž jejich znalosti informačních technologií jsou za potřebami doby. Nejrůznější průzkumy ukazují, že zvládnutí moderních technologií bude hrát v profesním uplatnění současné generace dětí naprosto klíčovou roli. Experti se shodují na tom, že vzdělání v IT by se mělo nastartovat již na úrovni základních škol.

Podpora vzdělávání

Asociace ABSL proto nabízí své know-how i podporu při uvádění inovací ve vzdělávání v život. Plánuje i aktivní spolupráci se studentskými organizacemi, jako jsou AISEC, IAESTE a další, chce se podílet i na organizaci veletrhů pracovních příležitostí pro střední školy a rodiče s cílem podtrhnout důležitost volby profese a významu výuky jazyků na školách.

„Náš sektor přispívá nemalým dílem české ekonomice. Aby mohl přispívat ještě více, potřebuje podporu ministerstva školství a zřizovatelů škol. Odměnou jim budou naše zkušenosti z praxe a podpora úspěšných firem. Nechceme přece být montovnou světa, pojďme proto společně v České republice podpořit znalostní ekonomiku,“ uzavírá Jonathan Appleton.