"Tito lidé se často stávají oběťmi pracovního vykořisťování zejména kvůli nedostatku relevantních a pravdivých informací o fungování českého pracovního trhu. Vykořisťování přitom může vést až k trestnému činu obchodování s lidmi," uvedli autoři výzkumu. Podle nich k nepříznivé situaci migrantů přispívá "netransparentní fungování stovek agentur práce na hranici legálnosti" i to, že inspektoráty práce nestíhají vše kontrolovat.

Počet migrantů není jasný

Kolik lidí z obou zemí v ČR nyní pracuje, není jasné. Od roku 2011, kdy úřady práce začaly používat nové informační systémy, statistika chybí. Předtím počet ale postupně rostl. Na konci roku 2007, v němž obě země vstoupily do EU, v Česku mělo zaměstnání 5100 Bulharů a 3600 Rumunů. Na konci roku 2011 to bylo 7000 Bulharů a 6400 Rumunů. Zhruba 80 procent dotázaných vykonávalo v Česku pomocné práce. Na pozicích s vyšší kvalifikací bylo sedm procent osob, většinou v oboru informačních technologií.

Jen polovina získala dohodnuté místo

Třetina lidí se o práci v ČR dozvěděla od známých, třetina z inzerátu. Desetinu zlákali náboráři. Téměř všichni dotázaní měli práci předem domluvenou. Jen zhruba polovina lidí dohodnuté místo ale také skutečně získala. Víc než čtvrtina dostala zaměstnání, které neodpovídalo slibu. Šestnáct procent osob po příjezdu práci nemělo vůbec, samy si pak sehnaly jinou. Skoro 63 procent lidí zaměstnávala agentura. Téměř čtvrtina migrantů pracovala bez smlouvy. Víc než dvě pětiny dotázaných smlouvu sice měly, ale nerozuměly jí.

Desetina nedostávala mzdu

Dvě třetiny lidí měly pracovní problémy. Většinou si cizinci stěžovali na obtížně splnitelné normy. Desetina lidí nedostávala vůbec mzdu, další pak měli jen zálohy na jídlo. Agentury si často strhávaly poplatky za různé služby. Lidé museli třeba hradit předražené ubytování, dopravu či tlumočníka, sami si jiné zajistit nemohli. Pracovníci poukazovali také na nedodržování bezpečnosti práce. "Běžné byly i pokuty na pracovišti, například za častější použití toalet," uvedli autoři průzkumu. Podle nich se objevily také případy odebrání osobních dokladů či pohrůžky a násilí.

Prevence obchodování s lidmi

Průzkum je součástí projektu prevence obchodování s lidmi a vykořisťování v EU. Díky němu by zájemci o práci měli dostat potřebné informace o pracovních podmínkách v Česku. Vzniknou brožurky, letáky, spoty i on-line školení.