Článek
"Základní znalosti o trhu, nějakých finančních institucích, povědomí o používání platební karty a bankomatu má podle pedagogů téměř polovina dětí (45 procent). Zhruba 29 procent ale má znalosti nulové. Na střední úrovni je čtvrtina studentů. Ti se již orientují v základních finančních produktech s vědomím, na co který je," uvedla ředitelka marketingu Partners Lada Kičmerová.
Výuka byla potřebná
Z výsledků podle ní jasně plyne, že výuka finanční gramotnosti byla zavedena doslova za pět minut dvanáct. Současná generace mladých lidí už žije ve svobodném světě, kde nabídka finančních produktů je obrovská a orientovat se v nich bude pro ně nezbytné.
Nejčastěji výuka finanční gramotnosti na základních a středních školách probíhá jako výklad látky s následným zkoušením nebo testem se známkováním (45 procent), nebo jako přednáška bez zkoušení či testu (40 procent).
Hospodaření domácnosti je základem
Jako nejdůležitější téma pro budoucí život žáků a studentů je samotnými učiteli hodnoceno hospodaření domácnosti, tedy práce s příjmy a výdaji, tvorba rozpočtu, druhým nejdůležitějším tématem pak jsou finanční produkty, základní bankovní a pojišťovací produkty a principy půjček včetně RPSN. Co se týká atraktivity tématu pro žáky, tak pedagogové označili nejčastěji hospodaření domácnosti a téma zaměřené na mechanismy zhodnocení či ztráty hodnoty peněz, cenotvorby a základní platební nástroje.
Součást občanské výchovy
Finanční gramotnost je vyučována jako samostatný předmět pouze okrajově, na šesti procentech škol. Nejčastěji, zhruba v polovině případů, je toto téma začleněno do výuky občanské výchovy, a to zejména na základních školách. V drtivé většině ho vyučují interní pedagogové.