Zdaleka nejrozšířenější formu kompenzace při nesplnění této povinnosti představuje nákup výrobků a služeb v režimu náhradního plnění, který využívá na 95 % dotčených společností. Náhradní plnění však může být velmi problematické, zvláště často preferovaná přefakturace zboží, která je podle aktuálního stanoviska MPSV již za hranou zákona.

Čtyřprocentní podíl plní málokdo

Plných 77 % respondentů v průzkumu uvedlo, že jejich společnost osoby se zdravotním postižením v určitém počtu zaměstnává, avšak zákonem stanovený čtyřprocentní podíl OZP zaměstnanců (povinný pro firmy a instituce s více než 25 zaměstnanci) splňuje pouze necelá čtvrtina z nich. Průměrný podíl OZP ve zbylých společnostech dosahuje 1,54 %.

Kvalifikovaných adeptů je nedostatek

„Dvě pětiny ze všech respondentů průzkumu poukazují na nedostatek vhodně kvalifikovaných lidí s postižením mezi uchazeči o zaměstnání. Zdá se proto velmi pravděpodobné, že o ty, kteří splňují nároky zaměstnavatelů, bude čím dál tím větší zájem. Zejména pokud dojde ke zpřísnění kontrol využívání náhradního plnění anebo k jeho úplnému zrušení při některé z očekávaných novelizací souvisejících zákonů,“ uvedl Tomáš Dombrovský, analytik společnosti LMC, která průzkum realizovala.

Tři čtvrtiny firem volí náhradní plnění

Zdaleka nejčastější formu kompenzace při nesplnění daného čtyřprocentního limitu představuje nákup výrobků nebo služeb v režimu tzv. náhradního plnění – přednostně jej využívá 74,3 % zaměstnavatelů. Další pětina společností (21,3 %) volí náhradní plnění v kombinaci s odvodem do státního rozpočtu. Výhradně platbu kompenzace do státního rozpočtu upřednostňuje pouze 4,4 % firem.

Podpora chráněného trhu

Primárním účelem náhradního plnění je podpořit práci lidí s postižením na chráněném trhu, proto v jeho rámci mají být vedeny jen faktury za takové výrobky nebo služby, na jejichž zajištění se podílejí OZP zaměstnané dodavatelem, který má ve svých řadách více než 50 % OZP. Kompenzace formou přímého odvodu do státního rozpočtu za jednoho chybějícího zaměstnance OZP představuje částku 61 020 korun (dvojapůlnásobek průměrné mzdy).