Veřejnost ale tak skeptická není. Přes 500 respondentů z jejích řad označilo za největší slabinu školství finance.

Přílišný důraz na memorování

Na jedničku či dvojku by úroveň školství oznámkovala čtvrtina učitelů a ředitelů škol, z nepedagogické veřejnosti pak více než třetina.

"Jako hlavní kámen úrazu kritici spontánně uvádějí příliš teorie a memorování, které hůř rozvíjí myšlení žáků. Úroveň českých základních škol snižuje také skutečnost, že školy nedostatečně připravují žáky do života, nepředávají jim dost praktických znalostí a dovedností," uvedl spolek EDUin.

Stát se o vzdělání nestará

Dvě třetiny školských odborníků mají za to, že stát nedbá na kvalitu vzdělávání, z ostatních respondentů si to myslí jen třetina. Podle tří čtvrtin dotázaných kantorů jsou navíc učitelské platy nízké a téměř polovina vyučujících kritizuje přípravu pedagogů na fakultách.

Obě skupiny dotázaných se ale shodly na tom, co by mělo být prioritou základních škol, a sice rozvíjení morálních hodnot, komunikace a odpovědnosti k okolí.

Vzdělávat děti společně

Školská veřejnost je také více nakloněna společnému vzdělávání různorodých skupin dětí včetně handicapovaných nebo mimořádně nadaných. Rozdělení žáků do specializovaných škol podporuje 85 procent veřejnosti, ale jen 65 procent kantorů. V obou skupinách se přitom víc než polovina respondentů kladně vyslovila pro sloučené vzdělávání.