Stanovit kvalitu institucí, které nabízejí kurzy dalšího vzdělávání, je v současnosti téměř nemožné. Jen jejich seznam čítá přes 15 000 položek a zahrnuje poskytovatele od jazykových institutů, přes školy, až po odborná školicí střediska. V tomto nepřeberném množství se mnohdy ztrácejí i samotní odborníci.

Nelehčí situaci mají zájemci při rozhodování, zda požadovaná cena odpovídá deklarované kvalitě kurzu či jestli je absolventský certifikát všeobecně uznáván na trhu práce.

Chybí hodnotící nástroj

„Zaměstnavatelé, úřady práce i ostatní klienti dalšího vzdělávání dosud nemají žádný transparentní a jednoznačný nástroj k rozeznání kvality kurzu. Aby bylo vynakládání finančních prostředků efektivní, například u rekvalifikačních kurzů, a aby byla zajištěna průhlednost, měl by klient dalšího vzdělávání vždy požadovat kvalitu – a to jak u vzdělávacích institucí a jejích programů, tak i u lektorů,“ říká viceprezident a výkonný ředitel Asociace institucí vzdělávání dospělých ČR (AIVD), Tomáš Langer.

Tři pilíře hodnocení

Kvalitní vzdělávací instituci charakterizuje podle hlavního manažera projektu Koncept a viceprezidenta Hospodářské komory ČR, Zdeňka Somra, řada kritérií, od rozsahu poskytovaných služeb po jejich obsah, komunikaci s klientem, kvalitu lektorů, či způsob organizace řídících procesů.

Prvním pilířem hodnocení bude autoevaluace – každá instituce ohodnotí svoji dosavadní úroveň ve speciálně navrženém dotazníku.

Druhým pilířem bude názor samotného zákazníka. Účastníci kurzu poskytnou zpětnou vazbu ve strukturovaném dotazníku.

Posledním hodnotícím bodem bude nezávislý audit, který prověří pravdivost navrhované a ohodnocené kvality.

Hvězdičky kvality

Výsledkem by měl být jakýsi „rating“ fungující na principu přiřazování hotelových hvězdiček: čím vyšší kvalita, tím vyšší počet hvězdiček pro instituci. Výsledky „ratingu“ budou zveřejňovány na webových stránkách a pravidelně aktualizovány.

„Uvedené hodnocení nemá být jen zlepšením pro vzdělávající se klienty, ale i motivačním nástrojem pro samotné instituce. Účastníci dalšího vzdělávání jsou v roli zákazníků, a tak je na vzdělavatelích, aby nabízeli kurzy, které odpovídají potřebám trhu práce,“ zdůrazňuje Zdeněk Somr.