Společnost Honeywell působí v ČR už více než 20 let. Jak vypadaly začátky?

Začátkem 90. let existovalo v tehdejším Československu obchodní a servisní zastoupeni, které zajišťovalo dodávky zákaznických řešení pro automatizaci. Rozvíjeli jsme dřívější aktivity, které zprostředkovávaly tehdejší podniky zahraničního obchodu.

Pražská laboratoř vznikla v roce 1993 jako vůbec první výzkumně-vývojová jednotka společnosti Honeywell mimo hranice USA. V polovině 90. let se pak do Prahy přemístilo sídlo vedení společnosti pro východní Evropu.

Co vás přimělo k masivnějším investicím, které vyvrcholily během uplynulých pěti let dobudováním Výzkumného a vývojového centra v Brně za 30 miliónů dolarů?

Určitě to byl úspěšný start Globálního vývojového centra v Brně v roce 2003. Našli jsme vhodné podmínky pro rozjezd a trvalé rozvíjení centra – ve městě sídlí technická univerzita, i díky tomu je tu k dispozici kvalifikovaná technická pracovní síla. Důležité byly i investiční pobídky pro tento typ činnosti, příznivé a stabilní podnikatelské prostředí, geografická poloha, kulturní příbuznost a další faktory.

Původní záměr byl významně překročen v době trvání investičního projektu do roku 2006. V plánu jsme měli zaměstnat 400 výzkumníků, nakonec jich bylo přes 550. U zrodu centra stála hlavně automatizační divize naší společnosti, postupně se zapojily další strategické divize, zejména letecká a dopravní.

Brno se stalo pro společnost Honeywell doslova vývojovou a výrobní základnou v tomto regionu Evropy.

Proč jste se rozhodli právě pro Brno? Česko je stále ještě na štíru s mobilitou pracovní síly a spíš si lze představit absolventa brněnské VŠ, jak se stěhuje za prací do Prahy, než opačnou situaci…

Mobilita je v tomto směru poněkud relativní povahy, toto je do značné míry celoevropský problém. I v Bruselu se řeší motivace pro větší mobilitu a flexibilitu v oblasti výzkumu a vývoje. Je třeba s touto skutečností počítat a aktivně k tomuto fenoménu přistupovat.

Určitě velmi významnou motivací pro technicky orientované pracovníky je nabídka technicky vyspělé a zajímavé pracovní náplně (letectví, turbo-technologie) s využitím moderních vývojových nástrojů a postupů. To musí být současně doprovázeno jasnou možností kariérního růstu, který umožňujeme v podmínkách globální technologické korporace.

Otázka Praha či Brno se nakonec nezdá jako až tak palčivý problém, v tomto směru opravdu Brno učinilo za naší tamní přítomnosti významný krok vpřed. Jistě, některé specifické činnosti lze dostupněji zajistit v Praze, byť za nákladnějších podmínek. Mobilita se obecně zlepšuje, více je to vcelku pochopitelně u vyšších manažerských pozic.

Potvrzuje to fakt, že jsme stále schopni získávat a motivovat další pracovníky. Velmi vysoké procento je jich z ČR, ti zahraniční se rekrutují ze zhruba 15 zemí.

Můžete jmenovat některý z postupů vyvinutých společností Honeywell v České republice, který došel uplatnění v globálním měřítku?

Průřezově lze konstatovat, že valná většina nových řešení a postupů má společný cíl, a to přispívat ke snižování energetická náročnosti v nejrůznějších oblastech lidské činnosti. Od vyšší efektivity energetické výroby přes spolehlivou a účinnou distribuci energie až po optimalizaci a snižování koncové spotřeby.

V Pražské laboratoři byl například vyvinut pokročilý optimalizátor spalování pro energetické průmyslové aplikace, který byl již ověřen v řadě konkrétních projektů a který také získal ocenění v ČR i v zahraničí.

Další oblastí, do které Pražská laboratoř přispívá, je velmi sledovaná oblast energetické účinnosti budov a kancelářských celků. Analýzy ukazují, že důsledným přístupem k řízení energetické spotřeby lze v budovách či komplexech běžně ušetřit až desítky procent ze stávající spotřeby bez snížení požadované úrovně komfortu.

Mnoho zahraničních firem postavilo v Česku „montovny“, vy jste vsadili na vysokou přidanou hodnotu. Jak se vám daří získávat dostatek kvalifikovaných odborníků?

Plánované záměry se nám obecně stále daří uskutečňovat, i když konkurence na trhu kvalifikované pracovní síly neustále sílí. Musíme proto naše nabídky a možnosti intenzivněji propagovat a případné zájemce cíleně motivovat.

V tomto směru je vysoce důležitá dlouholetá a trvalá spolupráce s ČVUT v Praze a VUT v Brně. Rovněž kontakty s Masarykovou univerzitou v Brně již mají v dnešní době trvalejší charakter. Spolupracujeme nejenom na technickém a vývojovém poli, ale též při výuce či správní agendě.

Je ale bezpodmínečně třeba, abychom takto vytvořená očekávání pak byli schopni plnit a inzerovaným možnostem dostát. Totiž spokojenost a z toho plynoucí reference našich zaměstnanců jsou v této souvislosti tím nejlepším, pohříchu snad i nejlevnějším marketingovým nástrojem.

Obecně je třeba mít na paměti, že výzkumně-vývojový tým a jeho potenciál nevzniká přes noc. Nějakou dobu trvá, než se vybuduje jako samostatná flexibilní, efektivní a inovační jednotka. A replikace těchto týmů v jiném prostředí není rozhodně jednoduchou záležitostí ve srovnání právě s často skloňovanými „montovnami“.

Podporujete nějak i zájem o studium technických oborů?

V letošním roce jsme zahájili nový program pro děti našich zaměstnanců – Honeywell Leadership Challenge Academy. Tento program, vytvořený ve spolupráci s US Space & Rocket Center, poskytuje studentům příležitost zapojit se do řešení aktuálních problémů v oblasti vědy, techniky a inženýrství.

Program je určen pro studenty středních škol s cílem rozvíjet jejich rozhodovací a řídící schopnosti. Studenti projdou simulovaným výcvikem kosmonautů včetně letu raketoplánem, zkusí, jaké to je chodit po Měsíci, přistát v kosmické kabině, překonávat stresové situace a zvládat extrémně fyzicky náročné zátěže. V mezinárodních týmech staví a testují vesmírné lodě a dokonce si vyzkouší trénink pilotů bojových letadel.

Tréninku se letos zúčastnilo celkem 160 studentů z 20 zemí, mezi nimiž bylo i šest studentů z České republiky.

Mluví se ale také o tom, že učitelé neumějí dost dobře a zajímavě učit předměty, jako je matematika, bez nichž je další studium technických oborů nemyslitelné. Děláte něco i pro ně?

Snažíme se prostřednictvím unikátních vzdělávacích nástrojů inspirovat středoškolské učitele ke kreativnímu vyučování matematiky a přírodních věd.

Podle Statistického úřadu práce USA (the US Bureau of Labor Statistics) totiž příležitosti zaměstnání v oborech vědy, techniky, strojírenství a matematiky porostou v nadcházejících deseti letech pětkrát rychleji než v ostatních sektorech. Počet amerických, ale i evropských studentů technických oborů však zároveň stále klesá. Proto jsme se v roce 2004 rozhodli vytvořit program Honeywell Educators @ Space Academy, opět ve spolupráci s americkým Vesmírným a raketovým střediskem.

Program nabízí padesát hodin odborného školení a intenzivní studijní plán zaměřený na vesmír a jeho výzkum. Náplň, odvíjející se od standardního obsahu výuky oborů, je pečlivě rozdělena mezi teoretickou výuku, práci v laboratoři a práci v terénu. Vybraní učitelé měli neopakovatelnou možnost zapojit se do skutečného tréninku kosmonautů a absolvovat například simulaci letu v tryskovém letadle, vesmírné mise nebo výcvik pro přežití na souši i ve vodě.

Po absolvování programu mohou svým studentům představit vědu, techniku či matematiku novým způsobem, v němž uplatní vlastní zkušenosti z tohoto tréninku, a nastartovat zájem žáků o studium těchto oborů.

Od roku 2004 se tohoto programu zúčastnilo více než 1100 učitelů z 37 zemí světa. V uplynulých třech letech absolvovalo trénink i 12 učitelů z Čech.