Je nutné si uvědomit, že i když není zjištěna fyzická příčina vašich problémů, neznamená to, že nemůžete trpět vážnými problémy. Tento fakt si bohužel často okolí jedince, trpícího nadměrnou únavou, neuvědomuje a má sklon k bagatelizování příčin jeho únavy. 

Nezřídka může takový člověk slyšet na svoji adresu označení, jako je simulant, zveličující své potíže a vymýšlející si komplikace i tam, kde nejsou. Není proto divu, že "smrtelně" unavení lidé mají sklony považovat své psychické problémy za něco nepřijatelného, ponižujícího nebo dokazujícího jejich slabost. Mnohdy se obávají, že "psychiatrická nálepka" jejich onemocnění způsobí, že budou okolím považováni za blázny. 

Nebojte se psychiatrů

Pokuste s těmto vlivům nepodlehnout. Psychické problémy neznamenají hned duševní chorobu - na psychiatrii se běžně ambulantně léčí lidé trpící lehčími depresemi či neurózami. A do stejné kategorie závažnosti onemocnění se dá zařadit i chronický únavový syndrom. 

Lidé postižení syndromem si stěžují na nesnesitelnou únavu a zvýšenou vyčerpanost i po té nejmenší fyzické nebo duševní námaze. Kromě tělesných příznaků, jako je například nevolnost nebo problémy s rovnováhou, se může se u nich objevuje i celá řada příznaků duševních. Nečastěji je to podrážděnost, ztráta prožívání radosti a mírné stupně deprese a úzkosti. 

Syndrom chronické únavy dokáží odborníci na psychiatrických odděleních léčit poměrně úspěšně, neměli byste ovšem návštěvu psychiatra odkládat až na nejzazší možnou mez.