"Proces bude veřejný... a já doufám, že ho bude přímým přenosem vysílat televize," řekl mluvčí Raíd Džúhí na tiskové konferenci v Bagdádu.

První proces se má týkat masakru 143 vesničanů v Dudžailu v roce 1982. Saddám Husajn je viněn z genocidy, zločinů proti lidskosti a použití zakázaných zbraní. Hrozí mu trest smrti, který Irák po invazi v roce 2003 obnovil. Před iráckým zvláštním soudem má 19. října stanout kromě něj šest další bývalých prominentů.

V procesu hrozí bývalému prezidentovi i trest smrti.

Saddám Husajn, jehož režim padl při invazi vedené v roce 2003 Spojenými státy, byl dopaden v prosinci téhož roku.

Referendum začalo

V Iráku ve čtvrtek vstoupila v platnost mimořádná bezpečnostní opatření kvůli sobotnímu referendu o ústavě. Mají omezit nebezpečí teroristických útoků. O ústavě se  začalo už ráno hlasovat ve věznicích pod správou Iráku i Američanů. "Naše týmy dohlížejí na hlasovací proces ve všech věznicích, včetně Abú Ghrajbu a tábora Bucca," řekl představitel ministerstva lidských práv Híšám Suhaíl.

Hlasovat smí všichni zadržení, kteří ještě nebyli odsouzeni, není však zatím jasné, zda svůj hlas směl odevzdat také svržený irácký exprezident Saddám Husajn.

Podoba ústavy však není definitivní, šíité a Kurdi ustoupili sunnitům, kteří současnou podobu návrhu ústavy odmítají. Ve středu parlament odhlasoval, že po prosincových volbách může být ústava ještě změněna. Přesto se zřejmě část sunnitů vysloví proti návrhu. Zatímco sunnitská Irácký islámská strana (IIP) vyzývá souvěrce k podpoře ústavy, naopak Saleh Mutlaq, který vede Národní radu pro dialog, zastřešující sunnitské strany, už dříve uvedl: "Změny neuspokojují naše požadavky, není to dost, abychom změnili náš postoj." Člen Asociace muslimských duchovních ve vzdorující Fallúdži varoval, že podpora "zažehne spory".