„Tuzemské firmy a organizace stále podceňují vedení řádné evidence softwarových licencí. Dochází tak k případům jak vědomého, tak i nevědomého užívání nelegálních programů nebo porušování licenčních smluv. Vedení firem, statutární zástupci, případně správci sítě se tak vystavují rizikům vysokých finančních postihů, náhrad škody způsobené softwarovým výrobcům, ale také možnému trestnímu stíhání,“ uvedla Markéta Mead, manažerka protipirátských aktivit společnosti Microsoft.

Až za několik let se uživatelům podle Microsoftu podaří v řadě případů zjistit, že byli ze strany prodejce podvedeni a namísto programů, které si objednali a zaplatili, dostali pirátskou kopii, která jim navíc může způsobit značné problémy.

Například základní škola v Pardubickém kraji na základě interního auditu softwaru zjistila, že jí prodejce dodal spolu s objednanými počítači nelegální instalace softwaru. V průběhu policejního šetření bylo objeveno dalších 8 podvedených zákazníků, z toho tři školy. Okresní soud v Pardubicích proto v březnu letošního roku potrestal prodejce odnětím svobody na 10 měsíců s podmínkou na 3 roky a peněžitému trestu ve výši 60 tisíc korun.

Podobně rozhodl letos v dubnu také soud v Sokolově, který potrestal prodejce výpočetní techniky trestem odnětí svobody na 12 měsíců s podmínkou na 2 roky za šíření pirátských kopií programů a filmů. Policie současně zjistila, že prodejce sám užíval ve firmě nelegální počítačové programy od Microsoftu a instaloval je i do počítačů svých zákazníků.

Tresty mohou padnout i na uživatele

Microsoft se ve svých aktivitách proti šíření nelegálního softwaru nezaměřuje pouze na organizace, které programy prodávají. Stíháni mohou být také jedinci, kteří nelegální software používají vědomě. Za posledních 9 měsíců provedla policie téměř 40 prohlídek v bytech i kancelářích ve firmách či u osob podezřelých z užívání softwaru bez platné licence, dále bylo vydáno 16 rozsudků či trestních příkazů proti pachatelům této trestné činnosti a 14 případů bylo uzavřeno dohodou o náhradě škody.

Výsledky studie protipirátské organizace BSA navíc dokazují, že firmy a jedinci, u nichž policie odhalí užívání nelegálního softwaru, platí poškozeným výrobcům softwaru odškodné v průměrné výši 240 000 Kč, tedy o 20 % více než v minulém roce. Podle studie není dokonce výjimkou, že firmy užívající nelegální software musí kromě nákladů na legální licence zaplatit odškodné ve výši i několika set tisíc korun. [celá zpráva]

V českých domácnostech přibyli počítačoví piráti

V Česku po dvou letech stagnace klesla podle studie BSA míra softwarového pirátství o jeden procentní bod na 38 procent. Stejně jako tomu bylo v předchozích letech, nelegální software mizí z firem, ale v domácnostech se počet kradených programů zvyšuje. I přesto patří ČR v regionu k zemím s nejnižší mírou softwarového pirátství. Evropskému průměru 35 procent se však Česko přibližuje jen zvolna.

„V Česku se v roce 2008 užívalo nelegálně pouze 38 procent softwaru. V Evropské unii se průměrně míra pirátství drží na 35 procentech. Ztráty českého softwarového odvětví v důsledku pirátství loni činily 3,3 miliardy korun,“ řekl Novinkám Jan Hlaváč, mluvčí protipirátské organizace BSA.

Za posledních čtrnáct let se v Česku podařilo snížit míru pirátství o 28 procent. Při srovnání s dalšími šestadvaceti členskými státy EU si Česko jako loni drží jedenáctou příčku. Slovensku patří šestnácté místo. Celosvětově je ČR na 22. místě. [celá zpráva]

Míra pirátství v jednotlivých státech Evropské unie
Pořadí
Země
2007 2008 rozdíl
1.Lucembursko21 %21 %0 %
2.Rakousko25 %24 %-1 %
3.Belgie25 %25 %0 %
4.Dánsko25 %25 %0 %
5.Švédsko25 %25 %0 %
6.Finsko25 %26 %1 %
7.Německo27 %27 %0 %
8.Velká Británie26 %27 %1 %
9.Nizozemsko28 %28 %0 %
10.Irsko34 %34 %0 %
11.Česká republika39 %38 %-1 %
12.Francie42 %41 %-1 %
13.Maďarsko42 %42 %0 %
14.Portugalsko43 %42 %-1 %
15.Španělsko43 %42 %-1 %
16.Slovensko45 %43 %-2 %
17.Malta46 %45 %-1 %
18.Slovinsko48 %47 %-1 %
19.Itálie49 %48 %-1 %
20.Estonsko51 %50 %-1 %
21.Kypr50 %50 %0 %
22.Litva56 %54 %-2 %
23.Lotyšsko56 %56 %0 %
24.Polsko57 %56 %-1 %
25.Řecko58 %57 %-1 %
26.Rumunsko68 %66 %-2 %
27.Bulharsko68 %68 %0 %