Hlavní obsah

U zrodu moderních počítačů stála matematička Grace Hopperová

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Arlington

Americká matematička a programátorka Grace Hopperová, která zemřela 1. ledna 1992 ve věku 85 let, stála za druhé světové války u zrodu prvních moderních počítačů.

Foto: Profimedia.cz

Grace Hopperová (vpravo vzadu) na snímku z roku 1957 s počítačem UNIVAC I.

Článek

Velkou část své kariéry strávila rodačka z New Yorku u námořnictva, za druhé světové války se podílela na fungování počítače Mark I, který sloužil pro výpočty týkající se použití min a bomb, a uniformě zůstala věrná i později. Jako jedna z prvních žen v historii USA dokonce dosáhla hodnosti kontraadmirálky.

Na svět přišla jako Grace Murrayová 9. prosince 1906 v rodině manažera pojišťovny a matematičky, jeden dědeček měl stavební firmu, pradědeček z matčiny strany pak sloužil za občanské války v unionistickém námořnictvu a dotáhl to na admirála.

Nadání pro čísla projevovala od mládí, matematiku a fyziku vystudovala nejprve na prestižní dívčí Vassarově koleji, doktorát získala v osmadvaceti letech na slavné Yaleově univerzitě. To už učila matematiku na „Vassaru”, své svěřenkyně se snažila zaujmout používáním různých her, karet, kostek i dalších netradičních pomůcek, aby jim ukázala, že matematika má praktickou i hravou stránku.

První Čech se dostal do Internetové síně slávy

Internet a PC

Když se začátkem 40. let její manželství s učitelem angličtiny Vincentem Hopperem, jež popisovala jako průměrné a nudné, pomalu rozpadalo, zamířila do námořnictva, snad na základě rodinné tradice.

Nejdřív ji nechtěli přijmout, i učení matematiky bylo totiž podle námořníků pro válečné úsilí důležité, navíc byla Hopperová na nováčka trochu stará a ke všemu ještě příliš drobná – nevážila ani 50 kilogramů. Nakonec se jí ale na přelomu let 1943 a 1944 podařilo modrou uniformu obléknout. Poté nastoupila na Harvard do fyzikální laboratoře, kde se stala součástí týmu Howarda Aikena, konstruktéra programovatelného stroje později zvaného Mark I.

Počáteční zklamání

Po počátečním zklamání se s počítačem sžila a začala převádět matematické problémy do prvních programů. Mimo jiné patřila k průkopníkům vytváření podprogramů pro často se opakující úkoly, které po patřičném otestování řadila do knihoven ověřených řešení.

Tento koncept výrazně zjednodušil programování a dnes je naprosto běžný. Podle legendy stála i u zrodu termínu „debugging“ pro opravování chyb, který vznikl poté, co objevila v harvardském počítači spálenou můru, jež zkratovala obvody a způsobovala nesprávné výsledky výpočtů. Hopperová poté nařídila, aby před spuštěním programů vždy proběhlo důkladné odhmyzení celého stroje.

Foto: Profimedia.cz

Grace Hopperová na archivním snímku

Grace Hopperová, mimo jiné i autorka prvního programovacího manuálu, který sepsala pro Mark I, zůstala v námořnictvu v několika přestávkami až do roku 1986. Odcházela jako kontraadmirálka, do této hodnosti ji povýšili v prosinci 1983 za vlády Ronalda Reagana.

Poslední roky života působila Hopperová jako poradkyně technologické společnosti Digital Equipment Corporation, již později převzal výrobce počítačů Compaq (později součást společnosti Hewlett-Packard). V roce 2016 jí prezident Barack Obama in memoriam udělil Prezidentskou medaili svobody, nejvyšší civilní vyznamenání v USA.

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám