Doby, kdy stačilo přidělat k rozžhavenému čipu grafické karty trochu větší pasiv a chladit jej obyčejným ventilátorem, jsou pravděpodobně již nenávratně pryč. Alespoň tedy co se těch výkonnějších modelů týče.

Jak složité může být uchladit moderní součástky, ukazuje nový patent společnosti EVGA, která se zabývá výrobou napájecích zdrojů, základních desek a grafických karet. Nový patent – chlazení iCX – se týká právě poslední zmiňované kategorie.

Grafická karta s chlazením iCX

Grafická karta s chlazením iCX

FOTO: archív výrobce

Od běžných řešení chlazení na trhu se iCX odlišuje především tím, že rychlost otáček ventilátorů neovlivňuje pouze teplota grafického čipu, ale celková teplota pamětí a napájecí elektroniky. Doposud byl standardem jediný teplotní senzor pro celý tištěný spoj grafické karty, nová architektura tuto koncepci však mění.

Celý chladič nově obsahuje devět různých senzorů – jeden u grafického čipu, tři u paměťových modulů a zbývajících pět u napájecí elektroniky. Dvojice ventilátorů navíc funguje v asynchronním režimu, který slibuje nižší frekvenci otáček a nižší hlasitost v porovnání se synchronním zapojením. Otáčky levého ventilátoru jsou řízeny teplotou grafického čipu, naopak pravý ventilátor vyhodnocuje teplotu ze všech teplotních senzorů.

Technologie iCX je prozatím dostupná pouze u vrcholných karet GeForce GTX 1080 a GeForce GTX 1070. V budoucnu se patrně objeví také u dalších modelů tohoto výrobce.

Notebook s vodním chlazením

Složitost chlazení velmi výkonných komponent ilustruje také prototyp herního laptopu společnosti Asus z roku 2015. Extrémně rychlé součástky se totiž u modelu ROG GX700 chladily vodou.

Přitom do té doby bylo vodní chlazení výsadou výhradně stolních sestav.

Asus ROG GX700

Asus ROG GX700

FOTO: archív výrobce

Sluší se nicméně podotknout, že tento stroj si vystačil i s výkonným vzduchovým chlazením. Skládalo se z několika aktivních ventilátorů a mohutných pasivních bloků. Vodní chlazení bylo využito především při přetaktování procesoru, na což už vzduchový systém nestačil.

Vodní chlazení bylo navíc výrazně tišší než vzduchový systém uvnitř notebooku. Jednotlivé komponenty tak byly schopny díky němu pracovat při nižších teplotách, což mělo bezesporu příznivý vliv na jejich životnost. [celá zpráva]

Jak je z řádků výše patrné, z chlazení extrémně výkonných strojů se opravdu stává věda. V opačném případě jde o velké a hlučné krabice.

Může se vám hodit na službě Zboží.cz: