Článek
„Váš profil chování umožní poskytovatelům služeb získat informace o tom, co si v budoucnu můžete koupit. Firmy pak mohou lépe cílit reklamu a efektivněji přesvědčovat potenciální zákazníky. Schraňováním informací vám nikdo nevybere bankovní účet, ale informace o vás prodá a vy za to nic nedostanete,“ řekl Právu Jan Hajný z fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií.
„Lidé by si měli uvědomit, že vyplňováním soukromých informací poskytují někomu výhodu. Je to zboží, se kterým se dál obchoduje,“ dodal.
Lidé informace sdělují dobrovolně
„Problém dneška je v tom, že lidé dobrovolně informace sdělují, dávají je do sociálních sítí a provozovatelé je aktivně schraňují, aniž by to bylo nezbytně nutné. Technicky zabránit takovému shromažďování není těžké, ale je složité takové systémy uvést do praxe, protože poskytovatelé služeb by přišli o hodně peněz, které za informace o vás mohou získat. Evropská unie se ale v poslední době vyslovuje pro větší ochranu digitální identity,“ upozornil Hajný.
Vědci z VUT při práci na ochraně soukromí na internetu spolupracují i s právníky nebo sociology. „Právníci by měli poskytnout legislativní prostředky. Se sociology spolupracujeme proto, aby sledovali chování lidí. I když máte perfektní legislativu a zabezpečení, ale člověk se chová nedbale, všechny nástroje stejně nebudou účinné,“ vysvětlil vedoucí Centra senzorických, informačních a komunikačních systémů na VUT Zbyněk Raida.
Kromě ochrany soukromí pracují brněnští vědci i na šifrovacích algoritmech, které dokážou ochránit digitální identitu například při používání elektronických občanek, které už leckde ve světě fungují. Kryptografické systémy z VUT dokážou zajistit, aby se při načtení elektronické občanky druhá strana dozvěděla jen to, co potřebuje.
Například číšník v restauraci potřebuje vědět jen to, zda má držitel průkazu dostatečný věk, aby mohl pít alkohol, ale nemusí vědět, kde bydlí.
Mobil jako čipová karta
„Pracujeme i na přístupových systémech do budov na kartu. Dneska každý mobil můžete použít jako čipovou kartu, kterou není problém si zkopírovat,“ sdělil Hajný.
„My se snažíme vyvinout takový systém šifrování komunikace mezi kartou a dveřmi, který nebude nikdo schopen prolomit. Pro ministerstvo vnitra teď připravujeme tříletý projekt na zabezpečení nejdůležitějších objektů,“ doplnil Hajný.
Laboratoře Vysokého učení technického ukrývají i nejmodernější systémy pro simulování hackerských útoků, které u nás nemají obdoby.
„Máme zátěžové testery a generátory kybernetických útoků. Testujeme infrastrukturu, jestli vydrží velkou zátěž, nebo nadefinujeme kybernetický útok. Zájem o spolupráci s námi mají hlavně finanční instituce, které tak testují zabezpečení svých webů. Najmou si nás, abychom jejich zabezpečení vyzkoušeli,“ popsal Hajný.
Není bez zajímavosti, že na vědce se s podobným požadavkem zatím neobrátila žádná státní instituce.