Hlavní obsah
Zleva ředitel Národního bezpečnostního úřadu Dušan Navrátil a rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek při otevření kybernetického polygonu 29. dubna v Brně. Foto: Václav Šálek, ČTK

Bezpečnostní experti chybí v Česku i ve světě. Jejich výchova trvá roky

V Česku je podle šéfa Národního bezpečnostního úřadu Dušana Navrátila nedostatek odborníků na kybernetickou bezpečnost. Stát i firmy jich při tom budou potřebovat stále více, například kvůli povinnosti chránit kritickou infrastrukturu, která vyplývá ze zákona o kybernetické bezpečnosti. Nedostatek expertů ale není jen české specifikum. Je to celosvětový problém, řekl Navrátil.

Zleva ředitel Národního bezpečnostního úřadu Dušan Navrátil a rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek při otevření kybernetického polygonu 29. dubna v Brně. Foto: Václav Šálek, ČTK
Bezpečnostní experti chybí v Česku i ve světě. Jejich výchova trvá roky

Stát věnuje kybernetické bezpečnosti zvýšenou pozornost v několika posledních letech, kdy se objevují nová rizika. Experty ale potřebuje i soukromý sektor. „Firmy, které mají pud sebezáchovy, se budou samozřejmě snažit zvýšit zabezpečení svých sítí a budou potřebovat odborníky na kybernetickou bezpečnost," řekl Navrátil.

Masarykova univerzita v Brně podle rektora Mikuláše Beka vnímá kybernetickou bezpečnost jako jednu ze svých strategických priorit. Nově otevřela příslušnou specializaci v navazujícím magisterském studiu. Do pilotního ročníku si mohou uchazeči podat přihlášku do konce dubna. Výchova skutečného odborníka, který je schopen držet krok s hackery, ale trvá roky.

„Nejhorší na tom všem je, že máme pocit, že se zatím nic neděje, a že kdyby se něco dělo, tak se do toho jako stát dáme. Ale vychování odborníka trvá aspoň deset let," konstatoval Václav Račanský z Ústavu výpočetní techniky Masarykovy univerzity.

Odborníci na kybernetickou bezpečnost musí být schopni vyhodnotit například i právní a ekonomické dopady.
Radim Polčák z Právnické fakulty Masarykovy univerzity

Experti také už nemohou být úzce zaměření například jen na kryptografii a informatiku. „Odborníci na kybernetickou bezpečnost musí mít znalosti nejen z oboru informatiky, ale musí být schopni vyhodnotit například i právní a ekonomické dopady případných rozhodnutí přijatých v době skutečného ohrožení," popsal Radim Polčák z Právnické fakulty Masarykovy univerzity, který se na přípravě nové specializace podílel.

Informační bezpečnost lze nově studovat také na Vysokém učení technickém v Brně, kde na rozvoj technologií a nová rizika reagovali zřízením bakalářského oboru. Národní bezpečnostní úřad se chce vzdělávání na všech stupních věnovat i v připravované strategii kybernetické bezpečnosti.

V Brně byl ve středu nově otevřen kybernetický polygon, kde lze v uzavřeném prostředí útoky testovat bez rizika pro vnější infrastrukturu. Polygon využijí vědci, studenti, specialisté z firem i pracovníci Národního bezpečnostního úřadu a dalších bezpečnostních složek.  [celá zpráva]

V kybernetickém polygonu je možné nacvičovat klidně i obranu před masivním DDoS útokem.

Foto: Václav Šálek, ČTK

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků