Článek
Vůbec nejnebezpečnější zemí, alespoň co se týče počtu šířených počítačových virů, se v posledním reportu bezpečnostních expertů stalo Somálsko. Do první desítky se dostaly i další země, které se pravidelně umísťují na předních příčkách. Řeč je například o Rusku, Spojených státech, Indii, Thajsku či Turecku.
Největším skokanem je ale Lichtenštejnsko, tato evropská země se ve virovém žebříčku posunula o 132 míst směrem nahoru – aktuálně tak jde o 47. nejnebezpečnější stát.
Česká republika se v žebříčku posunula ze 111. místa na 93. Přestože tedy počítačových virů v květnu přibylo, vody tuzemského internetu jsou stále poměrně poklidné – alespoň tedy ve srovnání se státy, kde se šíří škodlivé kódy nejčastěji.
Cílí na firmy
Kyberzločinci se při útocích zaměřili především na servery a jejich zranitelnosti, tedy především na firmy. „Celosvětově bylo 44 procent organizací ovlivněno zranitelností Microsoft Windows Server 2003, těsně druhá byla zranitelnost Oracle Web Logic, která měla dopad na 40 % organizací po celém světě,“ prohlásil Peter Kovalčík, bezpečnostní expert ve společnosti Check Point.
„Kyberzločinci budou zkoušet zneužít známé zranitelnosti a budou doufat, že je organizace nezáplatovaly, než aby vyvíjeli nové útočné vektory. Vždy budou totiž hledat nejjednodušší cestu do sítě,“ zdůraznil Kovalčík.
„Je znepokojující, kolik organizací nadále podceňuje tyto zranitelnosti, i když jsou k dispozici záplaty. Masivní zneužívání známých zranitelností je znovu varováním, že bezpečnostní základy, jako je záplatování, jsou kritické,“ uzavřel bezpečnostní expert.
Na pozoru by se nicméně měli mít i běžní uživatelé. Květen byl pátým měsícem v řadě, kdy malware těžící kryptoměny ovládl Top 10 škodlivých kódů nejčastěji použitých k útokům na organizace. CoinHive zůstal na první příčce a následoval Cryptoloot, další malware těžící kryptoměny, který měl dopad na 11 procent společností. Třetí skončila podruhé za sebou malvertisingová kampaň RoughTed, která ovlivnila osm procent organizací.