Zatím poslední statistika za rok 2015 hovoří o 45 793 čistě kybernetických zločinech, které způsobily škodu ve výši 40,5 miliónu eur (miliarda korun). Zločinů, které nebyly výhradně kybernetické, ale byl při nich využit i internet, registrovala policie předloni skoro 245 000. Skutečný počet takových činů je ale mnohem vyšší.

„Analýza zemského kriminálního úřadu zde v Dolním Sasku ukázala, že lidé policii nahlásí jen asi devět procent všech takových deliktů,” uvedl Münch. Důvodem může být to, že postižení jedinci nebo firmy vůbec nepřijdou na to, že se stali obětí kriminality, nebo třeba obava z poškození dobrého jména.

Policie neregistruje všechny kybernetické útoky

Münch ale poukázal i na studie, podle nichž policie ve skutečnosti registruje jen necelá dvě procenta všech internetových trestných činů. Podle odhadu německého ekonomického institutu DIW z roku 2015 dochází v Německu každoročně k 14,7 miliónu kybernetických zločinů, které napáchají škody ve výši 3,4 miliardy eur (téměř 92 miliard korun).

„Kybernetická kriminalita je živnost na vzestupu,” konstatoval Münch, podle něhož už dnes člověk nemusí být IT specialista na to, aby se na tomto druhu kriminality podílel.

Münch také poznamenal, že Německo a německé firmy stojí v centru zájmu zahraničních tajných služeb. Ty se podle něj soustředí mimo jiné na špionáž týkající se vojenských, energetických nebo strojírenských technologií. Konkrétní zemi Münch nejmenoval, ale s ohledem na ekonomickou i politickou špionáž se na Západě nejčastěji mluví o Rusku a Číně.