Rozhodl o tom soud v New Yorku, který už dříve Kuzminovi uložil trest 37 měsíců veřejně prospěšných prací. Mladík, který pochází z Ruska, byl dopaden v roce 2011 a ke svým činům se doznal.

Škodlivý kód Gozi napadl milióny počítačů po celém světě a způsobil škody ve výši několika desítek miliónů dolarů. Ve své době si s ním neuměly poradit ani antivirové programy.

Kromě toho Kuzmin jako jeden z prvních kyberzločinců začal své služby a vybudovanou infrastrukturu pronajímat dalším hackerům. Účtoval si za to poplatek 500 dolarů týdně (téměř 13 tisíc korun) v digitální měně WebMoney. Zprostředkovával tak krádeže dat i finančních prostředků dalším kriminálníkům.

Díky dvoufaktorové autentizaci je pro hackery mnohem těžší kompromitovat bankovní účty.Martin Skýpala, produktový specialista společnosti ESET

Nikita Kuzmin svým „klientům“ nabízel přístup ke konkrétním bankovním ústavům a umožňoval jim provádět kybernetické útoky. Na těchto aktivitách vydělal nejméně 250 tisíc dolarů (přes šest miliónů korun). Po dopadení u něj vyšetřovatelé zajistili počítač se záznamy o 10 tisících prolomených bankovních účtech od 5200 uživatelů počítačů včetně přihlašovacích údajů do více než 300 bank po celém světě.

V Kuzminově případu je obviněn i rumunský hacker Mihai Ionut Paunescu, který mu poskytoval „neprůstřelný“ hosting a čeká se na jeho vydání do Spojených států.

„Díky plošnému zavedení dvoufaktorové autentizace do internetového bankovnictví je pro hackery mnohem těžší kompromitovat bankovní účty než dříve. Pokud se jim však povede infikovat počítač a pomocí technik sociálního inženýrství i mobilní zařízení uživatele, je cesta volná,“ říká Martin Skýpala, produktový specialista společnosti ESET.

Proto je velmi důležité používat pravidelně aktualizované bezpečnostní řešení a veškerou komunikaci s bankou (e-mail, internet) pečlivě ověřovat.