Některé zprávy obsahovaly podvodné sdělení žádající příjemce o poskytnutí příspěvku na pomoc obětem zemětřesení v Nepálu. V dalším spamu se podvodníci snažili nalákat příjemce na sumu dvou miliónů dolarů, kterou byl údajně nově zvolený prezident Nigérie připravený zaslat uživateli jako kompenzaci. Jiné e-maily obsahovaly podvodné oznámení o výhře vstupenek na olympijské hry v Brazílii v roce 2016.

Ve druhém čtvrtletí došlo k výrazným změnám v první trojici zemí, do nichž nejčastěji škodlivé hromadné e-maily směřují. První místo obsadilo s pětinovým podílem Německo, které bylo v předchozím čtvrtletí čtvrté. Velká Británie, která byla v prvním čtvrtletí na čele žebříčku, klesla s šesti procenty na druhé místo a na třetím místě skončila rovněž se zhruba šesti procenty Brazílie. Čtvrté místo patří USA, na které tradičně škodlivé e-maily nejvíce cílí, s pěti procenty. Páté skončilo Rusko.

Na špičce žebříčku škodlivých programů zaslaných e-mailem se umístil trojský kůň Trojan-Spy.HTML.Fraud.gen. Ten je podvodnou HTLM stránkou napodobující důležité sdělení například od velké obchodní banky, internetového obchodu či vývojáře softwaru. Na této stránce musel uživatel zadat svá osobní data, která byla následně přeposlána kyberzločincům.

Spam existoval dříve než internet

Dávno před zrodem internetu dnešní podoby proběhla aféra, kterou lze označit za zrod spamových zpráv. V květnu 1978 odeslal obchodník Gary Thuerk příjemcům pošty v síti Arpanet zprávu s pozvánkou na promo akci nového počítače. Nevyžádaná pošta byla vlastně prvním spamem, ačkoli tento název se začal používat až o patnáct let později.

Teprve v roce 1993 přišel administrátor sítě Usenet Joel Furr s pojmem spam – nevyžádaná pošta. Furr se inspiroval svým oblíbeným seriálem Monty Python a skečem o mase v konzervách, na kterých si skupina Vikingů pochutnávala a opěvala ho: „Spam. Spam. Spam. Spam. Spam.“ Spam je obchodní značka konzervy s vepřovou šunkou. Název vznikl zkrácením slov sp(ice) a (h)am – koření a šunka.