Šiky hackerů houstnou, NATO utahuje síť

Najednou ale přichází z centra kybernetické bezpečnosti varovný signál: nabíječky k elektronickému zařízení konkrétní značky jsou „heknuté“ – tedy mají v sobě vir, který infikuje řekněme právě mobily, a citlivé skutečnosti může číst někdo jiný.

Nastává závod s časem: jak zareaguje dodavatel, jímž může být i přímo výrobce? Vyměnil snad příslušenství v některé fázi distribuce za příslušenství od jiného subdodavatele? Stáhne a nahradí příslušenství stejně, jako to dělají automobilky s defektní sérií vozů?

Zatěžkávacím testem prochází kvalita smlouvy s takovým dodavatelem. Především zda a jak ošetřuje dokument bezpečnostní karamboly tohoto druhu. Tak nějak vypadá jeden ze scénářů cvičení NATO Cyber Coalition, jež běží pravidelně od roku 2008.

Jde v nich také o bleskové sdílení zjištěných hrozeb a reakci na útoky proti aliančním systémům nebo proti jednotlivým členským zemím.

Kybernetická džungle houstne a dravců v ní kvapem přibývá. Vyplývá to i z poznatků Národního bezpečnostního úřadu, který je u nás gestorem kybernetické bezpečnosti.

Na webu loví „osamělí vlci“, skupiny nekomerčních i komerčních hackerů, ale také profesionální týmy tajných služeb či armád.

Do této dimenze navíc pronikají i „ajťáci“ teroristů. Nemusí jít jen o výzvědnou činnost a kradení dat, ale také o útočné operace schopné oslepit velitelské struktury a zbraňové systémy nebo vyřadit životně důležitou infrastrukturu země. Důsledky mohou být pro moderní společnost stejně zničující jako konvenční útok, shodl se loňský alianční summit ve Walesu, a zařadil proto kyberobranu k základním funkcím NATO.

Letos koncem dubna vyhrálo v Estonsku cvičení Locked Shields 2015 (Zamčené štíty), jedno z největších ve světě. Oceněni byli i dva čeští zástupci z brněnského kybercentra, kteří měli na starosti vazby na média a právní aspekty.