Středečnímu kompromisu mezi Evropským parlamentem a členskými státy zastupovanými Čechy předcházely vyhrocené spory právě o to, jakým způsobem by mělo být v unii nakládáno s právem přístupu na internet. V unii se o něm diskutuje zejména v souvislosti s návrhem francouzského zákona namířenému proti internetovému pirátství.

Zákon měl podle francouzského návrhu fungovat na principu třikrát a dost. Potrestán by tedy podle něj měl být každý hříšník, který bude třikrát přistižen při nelegálním stahování. Jeho počítač měl být jednoduše zcela odpojen od internetu. Zákonodárci by k odpojení využili unikátní IP adresu, kterou má každý uživatel internetu. Pokud tedy bude v domácnosti více počítačů, k internetu by se podle zákonu nemohl připojit žádný z nich.

Zákon se měl dotknout také volně přístupných bezdrátových WiFi sítí a internetových kaváren. V obou případech měli provozovatelé vytvořit speciální seznam „nevhodných“ internetových stránek (blacklist), které by potom nemohli uživatelé vůbec spustit.

Přístup na internet je součástí práva na informace

„Brouzdání po internetu nemůže být považováno za základní lidské právo,“ obhajovala kontroverzní návrh zákona již dříve francouzská ministryně Christine Albanelová. Podle ní totiž uživateli se zablokovaným počítačem nic nebrání v tom, aby se k internetu připojil přes veřejný počítač v knihovně nebo v internetové kavárně.

Návrh vyvolal bouři nevole mezi veřejností a uživateli internetu. V EU se pak rozhořela dohoda o tom, jak vůbec naložit s právem přístupu na internet. Podle diplomatického zdroje nová dohoda říká, že právo přístupu na internet je součástí práva na informace. Zastánci co nejpřísnějšího postupu vůči pirátům tak neuspěli.

"Podařilo se nám najít vyvážené řešení, které respektuje právní systémy členských států, je v souladu s Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod a zároveň zohledňuje volání Evropského parlamentu po zajištění práva občanů na přístup k informacím," uvedla zástupkyně velvyslankyně ČR v Bruselu Jana Reinišová, která vyjednávání za české předsednictví vedla.

Jednání rozvířila kauza portálu Pirate Bay

V posledních týdnech rozvířil debatu o internetovém pirátství případ švédského portálu Pirate Bay (Pirátská zátoka). Stockholmský soud totiž před dvěma týdny uložil čtveřici zakladatelů tohoto portálu roční tresty vězení a nařídil jim zaplatit odškodné 30 miliónů švédských korun (přes 70 miliónů Kč) nahrávacím a filmovým společnostem. Jak se ale později ukázalo, soudce byl obviněn ze zaujatosti, a tak bude možná verdikt nakonec anulován. [celá zpráva]

Internetové pirátství je ve světě stále diskutovanějším jevem. Například hudební průmysl se v posledních letech kvůli rozsáhlému pirátství potýká s poklesem tržeb. Jen loni celosvětové tržby z prodeje hudby klesly o více než osm procent na 18,4 miliardy dolarů (368 miliard Kč).

Hudební vydavatelé tvrdí, že na každou skladbu, která se koupí legálně přes internet nebo v obchodě, připadá nejméně 20 skladeb, jež si uživatelé internetu stáhnou nezákonně. S podobnými problémy se potýká i hudební průmysl nebo výrobci softwaru.