Nové nářadí pro hráče: GeForce 8600 a 8500 v testu

I když první karty rodiny GeForce 8 dorazily do počítačů mnoha hráčů již před dvěma měsíci, zopakujeme si změny, které novinky oproti starší řadě 7 přinášejí. Nejdůležitější pro uživatele-hráče je podpora nového rozhraní Microsoft DirectX 10. To s sebou přináší vylepšení mnohých vizuálních efektů, které se souhrnně označují jako Shader Model 4.0.

Můžeme se proto těšit na realističtěji zobrazenou vodní hladinu, mnohem reálnější stíny, lepší plasticitu terénu a další vizuální prvky. Vše se zkrátka posune zase o krůček směrem k realitě.

Ruku v ruce s DX10 jde i využití unifikovaných výpočetních jednotek grafického procesoru. Doteď všechny grafické akcelerátory měly jádro dělené na část která počítá vektory (objekty) a část která vytvářela textury objektů. A protože poměr byl pevně daný, často se stávalo, že některá část byla přetížená, zatímco druhá se šťourala ve svém kyberuchu.

Nejslabší kartou série GeForce 8, která bude běžně v obchodech k dostání, je karta označená jako 8500GT. Její jádro nesoucí kódové označení G86 vyrábí Nvidia pokročilým 80nm procesem. Díky tomu se podařilo na plochu 10,5 x 11mm vtěsnat 210 miliónů tranzistorů.

Jádro G86 nabízí pro výpočet 16 unifikovaných výpočetních jednotek (stream processors), které navíc pracují na dvojnásobné frekvenci jádra. A protože jádro je taktováno na 450MHz, je efektivní takt těchto jednotek roven 900MHz.

Karta může být osazena paměťmi typu DDR3, ale prozatím se musíme spokojit jen s DDR2 čipy. Konkurence se totiž ještě nějaký čas na pultech neobjeví, a tak může Nvidia v klidu vyčkávat a taktizovat. Nechává si proto podobné rezervy v záloze. Velikost pamětí je dnes standardních 256MB.

Do vod mainstreamu, tedy středního proudu trhu, míří druhá z nově představených karet. Ta již využívá jádro G84 pyšnící se 289 milióny tranzistorů, ale vyráběné také 80nm výrobním postupem. Plocha čipu je tak jen nepatrně větší než v případě 8500GT a i spotřeba se drží na rozumné hranici. Není potřeba přídavné napájení.

Základní takt jádra 540MHz sice asi neoslní, ale zato přítomnost 32 stream procesorů pracujících při frekvenci 1,19GHz již dává slušné naděje. Sekundují jim paměti typu DDR3 taktované na 1,4 GHz. A protože by tato karta měla být nepsaným nástupcem GeForce 7600GT, zvládne to s takovou výbavou jistě na jedničku.

Velikost grafické paměti 256MB je dnes ještě dostačující, ale s příchodem her pro DX10 se hranice opět posune. Karta by měla umět pracovat i 512MB, ale takové varianty zatím nikde neseženete.

Nejsilnější a nejdražší z e zkoušených karet vychází ze slabšího modelu GT, avšak doznala některých zásadních změn. Jedna z nich je dobře viditelná - prodloužení tištěného spoje karty. Je to kvůli přídavnému napájení, neboť karta používá rychlejší paměti a vyšší takty jádra, a tak by 75W maximálního příkonu na sběrnici PCI-E nemuselo stačit.

Takt jádra G84 se svedl na 675MHz. Přímo úměrně se tak zrychlila i pracovní frekvence stream procesorů na 1,45 GHz. A to rozhodně nezní špatně. Počet unifikovaných jednotek je stejný jako u slabší GT varianty (32).

GTS je osazována lepším paměťmi, stále však typu DDR3. Ty mají od výrobce předepsanou frekvenci 2,0 GHz. To proto, že sběrnice těchto karet je jen 128 bitová. Při nižší frekvenci pamětí by byla nižší i jejich propustnost, a to by pro kartu mohlo znamenat omezování výkonu.

Výkon karet jsem měřil ve třech hrách a jednom syntetickém testu. Protože zatím žádná hra s podporou DX10 neexistuje a zkoušelo se na titulech DX9, přizval jsem do testu ještě dva další soutěžící. Jedním je ATI Radeon X1950Pro, který za cenu lehce přes čtyři tisíce nabízí opravdu velkou porci výkonu, zatímco dražší GeForce 7950GT za cenu okolo 6 000 Kč má za úkol potrápit nastupující generaci, i když nepatří do stejné třídy.

Výkon ve snímcích za sekundu (fps) - 3DMark bodové hodnocení.

Výsledky ne zcela naplnily očekávání. Zatímco varianta 8600GT, která se prodává v cenovém rozmezí 3 500 až 4 000 Kč, podala přesvědčivé výkony a jako nový nástupce středního proudu nevypadá vůbec špatně, zbylé dvě již tak slavně nedopadly.

Karta 8500GT je typický lowend, na kterém je možné hrát jen při snížených detailech a v nižším rozlišení. Tomu ale ani náhodou neodpovídá cena, která se v případě zkoušeného MSI vyšplhala na 2 700 Kč s daní.

A co nejvýkonnější z trojice? 8600GTS je asi největší zklamání. Je o notný kus dražší než konkurence v podobě Radeonu X1950Pro (cca 1 000 Kč), ale v herních testech rozhodně rozdíl tak velký není. Na druhé straně zase nedosáhne na o chlup dražší kolegyni 7950GT.

Nové hry s podporou rozhraní DX10 jsou za dveřmi, a proto je čas začít uvažovat o koupi nové grafické karty. Zatímco u dražších modelů vyšší třídy není až tak o čem uvažovat, nová střední třída tolik přesvědčivá není.

Snad jen GeForce 8600GT nabízí za dané peníze solidní výkon, ale není to nic pro náruživé hráče, kteří chtějí mít jistotu perspektivy. Tam by měla zabodovat 8600GTS, ale vysoká cena neodpovídá předvedeným výkonům. Stejně je na tom na opačném pólu slabá 8500GT.

S přechodem na DX10 karty je proto lepší ještě chvíli počkat, aspoň do doby než se objeví konkurence od ATI (AMD) a ceny klesnou na rozumnou hladinu.

Produkty do testu zapůjčila společnost Alza.cz.