Hlavní obsah
Obrázek sovětské sondy Luna 3 před Měsícem Foto: Profimedia.cz

Před 60 lety lidé poprvé spatřili odvrácenou stranu Měsíce

Někdejší Sovětský svaz si v závodech o dobývání kosmu připsal nejedno prvenství. Jedním z nich byly i první snímky odvrácené strany Měsíce. Postarala se o ně sonda Luna 3, která je pořídila 7. října 1959, tedy přesně před 60 lety.

Obrázek sovětské sondy Luna 3 před Měsícem Foto: Profimedia.cz
Před 60 lety lidé poprvé spatřili odvrácenou stranu Měsíce

Luna 3 odstartovala z kosmodromu Bajkonur 4. října 1959. Vyfotografovala stranu Měsíce, kterou předtím lidské oko nikdy nespatřilo. Vzhledem k tomu, že se doba rotace Měsíce rovná době oběhu kolem Země (28 dní), je k ní totiž stále přivrácen jednou stranou.

První snímek odvrácené strany Měsíce, který spatřili obyvatelé Země.

Foto: NASA

„I když byla kvalita snímků velmi nízká, jejich unikátnost je neoddiskutovatelná. Sověti získali obrázky přibližně 70 procent odvrácené strany Měsíce,” uvedl pro Novinky již dříve Milan Halousek z České kosmické kanceláře.

Luna 3 měla průměr 120 a délku 130 centimetrů a hmotnost 278,5 kilogramu. Na obou koncích nesla kamery a orientační systémy zaměřené na Měsíc a Slunce. Velkou novinkou bylo také využití slunečních baterií na povrchu tělesa; předcházející stanice využívaly pouze energii z baterií. Sondu navíc aktivně stabilizovala soustava gyroskopů a trysek na stlačený plyn.

Sonda proletěla 7. října 1959 kolem Měsíce a poté, co se začala vracet směrem k Zemi, zahájila ve vzdálenosti 65 200 kilometrů od jeho povrchu fotografování. To skončilo 3200 kilometrů nad lunárním povrchem.

Automatické vyvolání fotky

Poté byl naexponovaný 35milimetrový film, chráněný proti působení kosmického záření, vyvolán podobně jako v klasické pozemské „černé komoře“. Procedura však probíhala v automatickém režimu a v mimořádně obtížných podmínkách stavu beztíže.

Poslední fázi představovalo odvysílání 29 získaných snímků do řídícího střediska, podle Halouska „bod po bodu a řádek po řádku”. Signál vysílaný Lunou 3 byl však mimořádně slabý, a tak se zdařil až pátý pokus o předání snímků.

Luna 3

Foto: Ruská akademie věd

Celkem se podařilo odvysílat na Zemi 17 obrázků. Onu nízkou kvalitu způsobil jednak slabý rádiový signál při přenosu, jednak špatné světelné podmínky během fotografování.

„Luna 3 po obletu Měsíce pokračovala v letu po dráze mezi Zemí a Měsícem, později už jako mrtvé těleso, a po 199 dnech zanikla v horních vrstvách atmosféry Země,“ dodal Halousek.

Přišly i nezdary

Mise Luna 3 rychle navázala na Lunu 2, která o pouhý necelý měsíc dříve dosáhla povrchu Měsíce, byť nešlo o měkké přistání. Poté to ale trvalo téměř čtyři roky, než Sovětský svaz ohlásil další výpravu k Měsíci.

Mezitím sice měly odstartovat další čtyři sondy, tři z nich ale postihla závada nosné rakety a jen jediná z nich se dostala na oběžnou dráhu Země. Pokus z ledna 1963 byl ale také fiaskem, místo letu k Měsíci sonda druhý den shořela v atmosféře.

Jméno Luna 4 tak dostala až mise, která odstartovala začátkem dubna 1963 s cílem na našem přirozeném souputníkovi přistát. Záměr se nepovedl, po krátké přestávce na zemské oběžné dráze sice sonda vyrazila směrem k Měsíci, pak ji ale zradil navigační systém. Nakonec kolem cíle jen proletěla, i když v relativně těsné vzdálenosti 8500 kilometrů.

Luna 9 rozložená po přistání

Foto: Ruská akademie věd

Historicky první měkké přistání na Měsíci se Sovětům podařilo až 3. února 1966 díky sondě Luna 9. Ve stejném roce, 2. června 1966, se měkké přistání na Měsíci podařilo také Američanům, a to se sondou Surveyor 1.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků