Hlavní obsah

Nefritový králík si na 14 dní zase zdřímne. Už na Měsíci zdolal 285 metrů

Novinky,

Čínské vozítko Nefritový králík 2 (Jü-tchu 2) se v pátek 13. září opět přepíná do režimu spánku, jelikož na Měsíci v jeho oblasti nastává takzvaná lunární noc. Pozoruhodnou novou informací je skutečnost, že rover, který na odvrácenou stranu naší přírodní družice v lednu dopravila čínská sonda Čchang-e 4, na měsíčním povrchu prozatím zdolal 284,66 metru, což je podle Číňanů těžce vydobytý rekord.

Toto video už bohužel nemůžeme přehrávat z důvodu vypršení internetové licence

BEZ KOMENTÁŘE: Lunární vozítko Jü-tchu 2 projelo na odvrácené straně Měsíce 285 metrůVideo: Reuters

 
Článek

Čchang-e 4 přistála letos 3. ledna ve Von Kármánově kráteru na odvrácené straně zemského souputníka. Tento menší kráter o průměru 180 kilometrů leží v rozsáhlé proláklině široké 2300 kilometrů, která se nachází u jižního pólu.

Měsíc Číňany překvapil

Sonda byla po přistání obklopena velmi nerovným povrchem s množstvím kráterů a dalších větších či menších děr. To pro pohyb roveru samozřejmě představovalo velkou výzvu hned na samotném počátku mise.

„Prostředí na Měsíci je mnohem náročnější, než jsme si po přistání sondy mysleli. Jižně od místa přistání je velká jáma, severně docela velký a pro Nefritového králíka poměrně nebezpečný sklon,“ přiznal podle agentury Reuters hlavní konstruktér vozítka Pcheng Sung.

Mapování prostředí

Tudíž než „Králík“ mohl na Měsíci oficiálně podstoupit jakýkoli vědecký průzkum, musel nejprve pořídit záběry přistávacího modulu a jeho okolí, aby si vůbec mohl najít cestu před sondu, ke které byl po vypuštění zády – natož někam do větší vzdálenosti. Veškeré obrázky posílá zpět na Zemi odborníkům k vyhodnocení.

I proto lunární vozítko mohlo „kodrcat“ zatím jen necelých 285 metrů.

Foto: Profimedia.cz

Vizualizace prvních lednových pohybů Nefritového králíka a vzájemného fotografování s přistávacím modulem sondy Čchang-e 4

Výhodou však podle výzkumníků je, že tato mise dokáže na rozdíl od předchozí Čchang-e 3 pracovat celých 24 hodin denně, nikoli jen 14. Pochopitelně jedině během měsíčního dne.

Lunární den odpovídá 14 dnům na Zemi, lunární noc trvá stejně dlouho. Sonda Čchang-e 4 se během noci přepíná do klidového režimu kvůli nedostatku sluneční energie.

Objasnit původ kráterů

Sonda operující na odvrácené straně Měsíce může pomoci objasnit původ měsíčních kráterů. Nefritový králík 2 například v květnu získal vzorky z oblasti nazývané Aitkenova pánev, které naznačují, že dopad pradávného tělesa, který pánev vytvaroval, byl natolik silný, že prorazil lunární kůru a pronikl až do pláště.

Aitkenova pánev má být stará 3,9 miliardy let, rozkládá se přes téměř čtvrtinu Měsíce, a je tak jedním z největších kráterů ve sluneční soustavě.

Data zaslaná vozítkem mohou vědcům pomoci též zjistit chemické a mineralogické složení lunárního pláště i vznik a evoluci samotného Měsíce. Jeho odvrácená strana není ze Země vidět vlivem takzvané vázané rotace, povrch tam brázdí více kráterů než přivrácenou stranu. Má ale méně „moří” – temných planin, které vznikly dávnou vulkanickou činností.

Do konce letošního roku navíc Čína plánuje dopravit další sondu na Měsíc jménem Čchang-e 5, která má získat vzorky na přivrácené straně.

Reklama

Související články

Na povrchu Měsíce může být voda, tvrdí NASA

Vědci se domnívali, že Měsíc je především vyprahlý a voda tam existuje hlavně v ledových kapsách v kráterech poblíž jeho pólů. V posledních letech ale sonda...

Výběr článků

Načítám