Hlavní obsah
Ilustrační snímek Foto: Ondřej Lazar Krynek, Novinky

Úvěrům na bydlení se loni nedařilo, naopak vzrostl zájem o ty spotřební

Růst celkového zadlužení obyvatel ČR byl loni nejnižší od roku 2015, a to především kvůli zpomalování trhu s úvěry na bydlení, vyplývá z aktuálně zveřejněných údajů Bankovního a Nebankovního registru klientských informací. Za posledních pět let byl koncem roku 2019 počet lidí s úvěrem na bydlení nejnižší, naopak počet lidí s půjčkami na spotřebu.

Ilustrační snímek Foto: Ondřej Lazar Krynek, Novinky
Úvěrům na bydlení se loni nedařilo, naopak vzrostl zájem o ty spotřební

České domácnosti ke konci loňského roku dlužily bankám i nebankovním společnostem celkem 2,45 bilionu korun. Meziročně dluh vzrostl o 134,9 miliardy korun, tedy o 5,8 procenta. Nicméně za posledních pět let se jednalo o nejpomalejší růst.

Trh s úvěry na bydlení zpomalil

Dluhy českých domácností z hypotečních úvěrů a úvěrů od stavebních spořitelen představují celkem čtyři pětiny celkového dluhu obyvatel ČR. Koncem loňského roku lidé na úvěrech na bydlení dlužili celkem 1,95 bilionu korun. V meziročním srovnání se sice navýšil o necelých šest procent (103,3 miliardy korun), ovšem v porovnání s předchozími roky se jednalo o nejnižší přírůstek od konce roku 2015.

„Růst dluhu z hypoték a úvěrů ze stavebního spoření byl nejrychlejší před dvěma lety, konkrétně ve druhém a třetím čtvrtletí roku 2017, kdy se meziročně zvýšil téměř o desetinu. Od té doby růst postupně zpomaluje,“ doplnila Lenka Novotná, výkonná ředitelka Bankovního registru klientských informací (BRKI).

Hypotéku či úvěr od stavební spořitelny splácelo koncem roku 2019 celkem 1,1 milionu klientů, což bylo o 12 tisíc lidí méně než na konce roku 2018. Jak ukázala aktuální data BRKI jedná se o první meziroční pokles počtu klientů s úvěrem na bydlení od konce roku 2015 a nejnižší počet od konce roku 2014.

„Počet lidí s úvěrem na bydlení byl v posledních letech poměrně stabilní a každým rokem o několik tisíc lidí rostl. Na konci roku 2018 jsme zaznamenali vůbec největší počet klientů, a to 1,12 milionu. I když se meziroční pokles o 12 tisíc klientů může zdát jako nevýznamný, je to poprvé, kdy se jejich počet meziročně snížil,“ upřesnila Novotná.

Zájem spíš o hypotéky

Jak Novotná též zmínila, za poklesem úvěrů na bydlení stojí především snižující se zájem o úvěry ze stavebního spoření.

Zatímco před čtyřmi lety mělo více lidí právě úvěr od stavební spořitelny než hypotéku (580 tisíc lidí hypoteční úvěr a 607 tisíc lidí úvěr ze stavebního spoření), na konci loňského roku dosáhl počet lidí s hypotékou 718 tisíc, ovšem počet lidí s úvěrem od stavební spořitelny klesl na 497 tisíc.

Za poslední čtyři roky tak počet hypoték vzrostl o čtvrtinu, naopak počet úvěrů ze stavebního spoření klesl o pětinu.

Dluh na spotřebu má 2,5 milionu lidí

Objem tzv. dluhu na spotřebu, který se netýká úvěrů na bydlení a spadají do něho především spotřebitelské úvěry, byl koncem roku 2019 nejvyšší za posledních pět let, když dosáhl celkové výše 498 miliard korun. Meziročně se tak zvýšil o 31,5 miliardy korun, tedy téměř o sedm procent.

Ke konci loňského roku bylo takto zadluženo 2,46 milionu lidí, o 72 tisíc dlužníků více než o rok dříve. Jednalo se o vůbec nejvyšší počet od konce roku 2014.

„V uplynulém roce jsme zaznamenali jak růst počtu lidí, kteří mají pouze dluh na spotřebu, tak počtu lidí, kteří mají souběžně úvěr na bydlení a na spotřebu. Určitá část klientů využila k financování bydlení nejen hypotéku či úvěr ze stavebního spoření, ale vypomohla si i krátkodobým úvěrem, který však pro tento typ financování není úplně vhodný a může pro dlužníky v budoucnu v této kombinaci představovat riziko,“ doplnil Jiří Rajl, výkonný ředitel Nebankovního registru klientských informací.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Související články

Výběr článků