Článek
Pokud poté vznese původní majitel nárok na vlastnictví, bude muset u soudu dokázat, že nemovitost neopustil a vykonával vlastnická práva. Zatím není jen zcela jasné, odkdy se bude desetiletá lhůta počítat a co všechno se zahrnuje do výkonu vlastnických práv.
Může se stát, že takto přijdete o majetek, ani nevíte jak.
„Derelikce zaváděná novým občanským zákoníkem u nemovitostí v důsledku znamená, že pokud se nebudete deset let starat o pozemek či dům, bude se mít za to, že jste ho opustili. A následně v podstatě kdokoliv si ho bude moci přivlastnit,“ napsala Právu soudkyně Markéta Písaříková.
„Záleží samozřejmě na tom, jací lidé budou v té době o tom na soudech rozhodovat, ale může se stát, že takto přijdete o majetek, ani nevíte jak,“ dodala Písaříková.
Derelikce se vztahuje obvykle na věci mizivé hodnoty, zanechané například na veřejném místě, jenže podle nového občanského zákoníku bude uplatňována také na nemovitosti.
U nich lze očekávat zapeklité soudní spory s těžko předvídatelným průběhem. Pro soudce samotné to bude totiž oříšek.
Zjednodušení vyvlastnění by mělo umožnit obcím snadněji naložit se zpustošenými nemovitostmi, o něž se vlastníci, zapsaní v katastru, na úkor svého okolí nestarají třeba už i přes dvacet let. Také dnes se sice operuje s právním aktem opuštění, jenže nelze říci, že majitel „nemovitost ztratil“, a tak se obvykle situace zablokuje. I když nový občanský zákoník vyvlastnění u opuštěných objektů zjednodušuje, sporná místa přesto přetrvávají.
„Opuštění nelze vždy prokazatelně doložit. Mohlo by se stát, že zápisy vlastnických práv by neodpovídaly skutečnosti,“ píše v odborném tisku pro stavebníky právnička Lenka Kernová.
Na tyto sporné situace se Pospíšilův občanský zákoník snaží přinést recept – podle něho ať tedy původní vlastník doloží, že nemovitost opustil. Opuštění nebude muset dokazovat obec nebo stát, ale bude na původním vlastníkovi, aby dokazoval, že tak neučinil.
Otázkou je, jakým okamžikem počíná desetiletá lhůta běžet, a co přesně spadá pod pojem výkon vlastnického práva.
Zákoník účinný od ledna 2014 totiž nově stanovuje tzv. zásadu okupační volnosti. Podle ní, nevykonává-li vlastník své vlastnické právo u nemovitostí po dobu deseti let, má se automaticky za to, že věc opustil. A bude pak na vlastníkovi, aby prokázal, že věc neopustil.
Od kdy počítat desetiletou lhůtu?
„Na první pohled se zdá, že pozice nového nabyvatele nemovitosti, čili státu, je v rámci nové úpravy jednodušší. Pokud nebyla vlastnická práva vykonávána po dobu deseti let, nemovitost bude automaticky pokládána za opuštěnou bez nutnosti dalšího prokazování. Otázkou však stále je, jakým okamžikem počíná desetiletá lhůta běžet, a co přesně spadá pod pojem výkon vlastnického práva,“ upozornila Právo Kernová.
Jinými slovy není jasné, co všechno bude muset původní vlastník konkrétně dokazovat a hlavně, od jakého momentu bude stát či obec počítat onu fikci, domněnku, že je nemovitost opuštěna, a poté čekat na vypršení desetileté lhůty určené zákoníkem.
Je to od doby, kdy jsou v domě rozbitá okna, nebo od okamžiku, kdy parcela zarostla plevelem? To zatím žádné s tím související prováděcí předpisy neupřesňují.
Co se bude například dít v situaci, kdy majitel nemovitosti, který se o ni nestaral, zemřel, a teď, těsně kolem desetileté lhůty jsou ve hře dědicové?
Dědické řízení, včetně zjišťování majetku, přitom není záležitost týdne. Dědicové budou o nemovitost jevit zájem, jenže dům už bude patřit obci nebo ta ho prodala dále – co pak s tím? V takových kauzách se bude spravedlnost hledat těžko, neboť na jedné straně budou nároky dědiců, ale na straně druhé už také práva nového majitele.