Článek
Podle zákoníku práce je minimální roční dovolená v rozsahu čtyři týdny, pro některé zaměstnance uvedené přímo v zákoníku práce i více. Dovolená nad minimální zákonné minimum je však v Česku oblíbeným firemním benefitem, proto je pětitýdenní dovolená v praxi čím dál častější.
„Zaměstnanec pracující na plný úvazek má tedy v letošním roce při pětitýdenní dovolené nárok na dovolenou v rozsahu 200 hodin, při práci na šest hodin denně potom v rozsahu 150 hodin,“ vypočítává daňová poradkyně společnosti Mazars Gabriela Ivanco.
Mzdové náklady zaměstnavatele
Při výpočtu průměrných ročních mzdových nákladů na zaměstnance musí zaměstnavatelé zohlednit i právě placenou dovolenou. Během ní zaměstnanec sice nepracuje, ale dostává od zaměstnavatele náhradu mzdy za dovolenou. Při zohlednění placeného sociálního a zdravotního pojištění zaměstnavatelem za zaměstnance v souhrnné sazbě 33,8 procenta a právě placené dovolené jsou průměrné měsíční mzdové náklady mnohdy vyšší o 45 procent než hrubá mzda za odpracovaný měsíc.
Přehledně: Jaká jsou pravidla čerpání dovolené
„Každé zvýšení hrubé mzdy zaměstnanci má tedy pro zaměstnavatele vyšší finanční dopad, neboť mu musí platit i vyšší náhradu za dovolenou,“ doplňuje Ivanco.
Jak se počítá náhrada
Náhrada mzdy za dovolenou se vypočítává z dosažených rozhodných příjmů v předchozím kalendářním čtvrtletí a skutečně odpracovanému počtu hodin. Do výpočtu přitom vstupují například i čtvrtletní odměny. Zaměstnanci, kteří mají během roku rozdílně vysokou hrubou mzdu v jednotlivých čtvrtletích, tak mají rozdílně vysokou náhradu mzdy za dovolenou v závislosti na termínu jejího čerpání.
„Při čerpání dovolené během prázdnin se rozhodné příjmy vypočítávají za měsíce duben, květen a červen,“ upozorňuje Ivanco.
Dani z příjmu, sociálnímu a zdravotnímu pojištění nepodléhá pouze hrubá mzda, ale právě i náhrada mzdy za dovolenou. Náhrada mzdy za dovolenou tedy nepodléhá žádnému daňovému osvobození. Dovolená slouží k odpočinku a zaměstnanec si nemůže dovolenou nechat proplatit. Při splnění zákonných podmínek se nevyčerpaná dovolená převádí do dalšího roku, přičemž však většina zaměstnavatelů má nastaveny firemní procesy, aby k tomu docházelo pouze v řádech hodin za jednotky pracovních dní a ze závažných důvodů.
„Zaměstnanec si sám nemůže libovolně určovat termíny dovolené, fungující personální firemní politika a dobré mezilidské vztahy jednoznačně plánování dovolené zaměstnanců ve firmách usnadňují,“ dodává Ivanco.