Hlavní obsah

Daňové přiznání 2018: Vyplnění formuláře řádek po řádku

Právo, Jakub Svoboda

Povinnost vyplnit daňové přiznání se nevyhýbá ani některým zaměstnancům. V praktickém příkladu se zaměříme na ně.

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační snímek

Článek

Roční zúčtování daně za loňský rok mohl zaměstnavatel provést pouze za zaměstnance, kteří nemají povinnost daňové přiznání podat.

Paní Hana Nováková byla po celý rok 2018 zaměstnána u dvou zaměstnavatelů, u zaměstnavatele AB na 0,8 úvazku a u zaměstnavatele XY na 0,4 úvazku. Za rok 2018 měla i příjem z pronájmu podle § 9 zákona o dani z příjmů.

„Paní Nováková nemá pouze zdanitelné příjmy ze závislé činnosti, proto bude muset vyplňovat standardní čtyřstránkový daňový formulář, a to včetně přílohy číslo dva,“ vysvětluje Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.

Údaje pro vyplnění daňového přiznání

Paní Hana Nováková (r. č. 885720/1234), bytem: Lužnická 143, Tábor, 390 01 měla v roce 2018 podepsáno prohlášení k dani u zaměstnavatele AB. Hrubou měsíční mzdu měla 30 tisíc korun. Při výpočtu čisté měsíční mzdy uplatňovala slevu na poplatníka a daňové zvýhodnění na syna Michala (r. č. 141014/5566).

U zaměstnavatele XY podepsat paní Nováková prohlášení k dani již nemohla a při výpočtu čisté mzdy nemohla uplatňovat žádné daňové slevy. Hrubou měsíční mzdu měla 15 tisíc korun.

Foto: Právo

„K vyplnění daňového přiznání bude paní Nováková potřebovat potvrzení o zdanitelných příjmech od obou zaměstnavatelů, kde budou uvedeny všechny potřebné údaje o příjmech ze závislé činnosti a zaplacených zálohách na daň z příjmů během roku 2018,“ dodává Ivanco.

Paní Nováková si spoří na penzi v doplňkovém penzijním spoření tři tisíce korun měsíčně. Roční příjem z nájmu činil 96 tisíc korun, výdaje uplatní paní Nováková 30procentním výdajovým paušálem. Roční školkovné činilo 20 tisíc korun, v daňovém přiznání za rok 2018 tedy paní Nováková uplatní maximální možnou částku 12 200 korun.

Základ daně ze závislé činnosti

V řádcích číslo 31 a 43 daňového přiznání bude částka 540 000 Kč, jedná se o součet hrubých mezd z obou potvrzení, tedy 360 000 Kč od zaměstnavatele AB a 180 000 Kč od zaměstnavatele XY.

Zaměstnavatelé odvádí na povinném pojistném za zaměstnance v souhrnu 34 %, z toho 25 % na sociální pojištění a 9 % na zdravotní pojištění.

V řádku číslo 32 bude tedy částka 183 600 Kč, opět se jedná o součet údajů z potvrzení od zaměstnavatelů.

Dílčí základ daně ze závislé činnosti podle § 6 zákona o dani z příjmů je tedy 723 600 Kč (540 000 Kč + 183 600 Kč), tato částka se uvede do řádků číslo 34, 36, 36a.

Foto: Právo

Vyplnění přílohy číslo dva

Paní Nováková musí pro příjmy z nájmu vyplnit přílohu číslo dva daňového přiznání. Výdaje uplatňuje výdajovým paušálem, proto zakřížkuje tuto možnost.

V řádku číslo 201 budou celkové příjmy 96 000 Kč, v řádku číslo 202 výdaje v částce 28 800 Kč (96 000 Kč x 30 %). V řádcích 203 a 206 bude následně rozdíl mezi příjmy a výdaji, což je částka 67 200 Kč. Tato částka se následně uvede i do řádku číslo 39 na straně číslo dva daňového přiznání.

„Z příjmů z nájmu se neplatí sociální a zdravotní pojištění, proto paní Nováková bude vyplňovat pouze daňové přiznání a přehledy o příjmech a výdajích nikoliv,“ upřesňuje Ivanco.

Foto: Právo

Celkový základ daně

V řádcích číslo 42 a 45 se uvede celkový základ daně, tedy částka 790 800 Kč (723 600 Kč + 67 200 Kč).

Paní Nováková uplatňuje daňový odpočet pouze u doplňkového penzijního spoření, a to v maximální možné částce.

Ve třetím oddílu daňového přiznání věnovaném nezdanitelným položkám proto uvede do řádku číslo 48 částku 24 000 Kč. Stejnou částku uvede ještě do řádku 54.

„Pro účely daňového odpočtu se hodnotí vlastní vklady na smlouvu nad 1000 Kč měsíčně, což je v případě paní Novákové 2000 Kč měsíčně a 24 000 Kč za rok, což je legislativou stanovený maximální možný daňový odpočet za rok 2018,“ doplňuje Ivanco.

Základ daně snížený o nezdanitelné položky je tedy 766 800 Kč (790 800 Kč – 24 000 Kč) a uvede se do řádků číslo 55 a 56 daňového přiznání.

Vypočtená daň z příjmu činí 115 020 Kč (766 800 Kč x 15 %), uvede se do řádků číslo 57, 58 a 60.

Daňové slevy

Na straně číslo tři daňového přiznání uvede paní Nováková daňové slevy, na které má nárok, v řádku číslo 64 slevu na poplatníka v částce 24 840 Kč a v řádku číslo 69a školkovné v částce 12 200 Kč. Za rok 2018 je možné uplatnit školkovné maximálně v částce 12 200 Kč, i když jsou skutečné náklady na umístění dítěte v předškolním zařízení vyšší.

Celkové daňové slevy jsou 37 040 Kč (24 840 Kč + 12 200 Kč), uvedou se do řádku 70. V řádku číslo 71 se vypočte daň z příjmu po uplatnění daňových slev, což je 77 980 Kč (115 020 Kč – 37 040 Kč). Daňové zvýhodnění na první dítě za celý rok 2018 činí 15 204 Kč, tuto částku vyplní paní Nováková do řádků číslo 72 a 73 a do tabulky číslo 2 nezapomene vyplnit údaje o dítěti.

Foto: Právo

Daň z příjmů po uplatněném daňovém zvýhodnění činí 62 776 Kč a napíše se do řádku 74.

Od roční daňové povinnosti se však odečtou zaplacené zálohy během roku 2018. V řádku číslo 84 se uvede částka 68 496 Kč. Jedná se o součet odvedených záloh z příjmů od obou zaměstnavatelů, kterou paní Nováková získala z obou potvrzení o zdanitelných příjmech.

„Z hrubé měsíční mzdy 30 000 Kč byla při podepsaném prohlášení k dani a uplatněné měsíční slevě na poplatníka a daňového zvýhodnění na dítě odvedena měsíční zálohová daň v částce 2693 Kč a z hrubé mzdy 15 000 Kč při nepodepsaném prohlášení k dani v částce 3015 Kč,“ vypočítává Ivanco.

Daňový přeplatek

Paní Novákové vznikne po odevzdaném daňovém přiznání daňový přeplatek ve výši 5720 Kč, neboť zaplacené zálohy na daň z příjmu během roku jsou vyšší než roční daňová povinnost. Částku přeplatku uvede paní Nováková do řádku 91 s minusovým znaménkem. Důvodem přeplatku je uplatnění daňového odpočtu u doplňkového penzijního spoření a daňové slevy školkovného. Daň z dílčího základu daně z nájmu je nižší, než jakou daňovou úsporu přináší tyto položky.

Paní Nováková však musí o daňový přeplatek požádat. Na straně číslo čtyři vyplní žádost o vrácení přeplatku na příslušný bankovní účet. Následně musí podepsat samotné daňové přiznání a zároveň žádost o vrácení přeplatku.

Daňové přiznání je nutné podat do 1. dubna 2019.

Foto: Právo

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám