Článek
Nižší hrubý domácí produkt se podle statistiků ministerstva odráží ve slabším vývozu, investicích a také spotřebitelských a vládních výdajích. Naopak dovoz klesl méně, než odhadovali. Zpřesněná hodnota navíc zůstala za očekáváním ekonomů, kteří většinou předpokládali, že se proti únorovému odhadu významněji nezmění.
Pod pomalejší růst se významně podepsalo i uzavření vládních úřadů. Na poslední loňský kvartál připadlo i 43 dní platební neschopnosti federální vlády. Kvůli zablokovanému financování v Kongresu fungoval federální aparát v nouzovém režimu.
V důsledku zablokovaného financování byly některé federální vládní agentury uzavřeny a část zaměstnanců musela od začátku října do poloviny listopadu na nucenou dovolenou. Úplné dopady částečného zastavení práce federální vlády na odhady za čtvrté čtvrtletí nelze vyčíslit, uvedli statistici.
„Jsou zahrnuty v běžných zdrojových datech, z nichž odhady vycházejí, a nelze je samostatně identifikovat,“ dodali.
Dopady nižšího objemu pracovních služeb se pokusil odhadnout vládní Úřad pro ekonomickou analýzu. Podle něj snížily reálný růst HDP přibližně o jeden procentní bod.
Výzev pro USA přibývá
Za celý loňský rok americká ekonomika vykázala růst o 2,1 procenta, přispěly k tomu hlavně výdaje spotřebitelů a investice. Proti předchozímu odhadu statistici celoroční růst zpřesnili o 0,1 procentního bodu směrem dolů. Růst HDP zpomalil z 2,8 procenta v předchozím roce.
Prognózy pro letošek počítaly nejprve s podobným růstem jako loni. Americká ekonomika se však ocitla pod tlakem kvůli problémům světového obchodu a rostoucím cenám energií. Ty vyhnala nahoru válka USA a Izraele s Íránem. Zvyšují se tak inflační tlaky. Na druhé straně z vyšších cen ropy a plynu mohou profitovat jejich američtí producenti.
Americké ekonomice nehraje do karet, že růst spotřeby domácností, její hlavní motor, by už podle dřívějších odhadů analytiků měl letos významně oslabit. Rostou také obavy z dopadů vládní imigrační politiky, která může způsobit nedostatek pracovníků v řadě odvětví. Bílý dům ale doufá, že ekonomickou aktivitu letos podpoří daňové škrty a investice.
Zároveň však čelí hrozbě vracení více než 130 miliard dolarů, v přepočtu 2,7 bilionu korun, kvůli nezákonnému uvalení cel. Nejvyšší soud USA minulý měsíc zrušil globální cla, která Trump zavedl na základě zákona o mezinárodních mimořádných hospodářských pravomocích z roku 1977. Dovozci teď mohou žádat o vrácení těchto cel.
