Hlavní obsah
Ilustrační foto Foto: Petr Hloušek, Právo

Co se změní od ledna: Polepší si zaměstnanci i důchodci

Dobrou zprávou pro koronakrizí zmořené obyvatele Česka je, že minimálně z finančního hlediska si většina z nich v příštím roce polepší. Přinášíme souhrn hlavních novinek a změn, které v Česku nastanou po Novém roce, a jejich dopad na konkrétní skupiny obyvatel.

Ilustrační foto Foto: Petr Hloušek, Právo
Co se změní od ledna: Polepší si zaměstnanci i důchodci

Nejvíc to bude patrné u zaměstnanců, kterým díky nižšímu zdanění příjmu a vyšší slevě na dani zůstane z měsíční výplaty navíc až několik tisíc korun. Vedle toho vzroste o šest stovek minimální mzda, za kterou v Česku stále pracují desítky tisíc lidí.

Více rodin má od ledna dosáhnout na přídavky na děti, pomocí samoživitelkám a samoživitelům by měla být novinka, že za neplatiče alimentů bude výživné na děti platit stát, který je poté bude po neplatícím rodiči vymáhat.

Všechny důchodce v zemi vláda už před Vánoci potěšila jednorázovým příspěvkem 5000 Kč. Po Novém roce stoupne starobní penze díky zákonné valorizaci, a to v průměru o 839 korun.

Škodní ale nezůstanou ani živnostníci a další podnikatelé. Zákonodárci jim kvůli dopadům koronakrize vypnuli až do konce roku 2022 elektronickou evidenci tržeb (EET), mezi daňovými novinkami pro ně jsou například rychlejší odpisy pořízeného majetku. Řadě osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) by pak mohla vyhovovat i nová dobrovolná paušální daň, která je může zbavit části papírování a také kontrol berňáku. Samozřejmě i živnostníků se týká zvýšení daňové slevy na poplatníka.

ZAMĚSTNANCI

Od ledna se zvýší minimální mzda, a to o 600 korun na 15 200 Kč měsíčně. Spolu s ní automaticky stoupne i zaručená mzda, která se vyplácí v osmi stupních podle odbornosti, odpovědnosti a složitosti práce. Její výše se přitom pohybuje od minimální mzdy do jejího dvojnásobku.

Platové tarify učitelů se od ledna nakonec zvýší jen o čtyři procenta. Původní verze vládního nařízení počítala se zvýšením o devět procent. Podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) ale učitelé dostanou rozdíl v odměnách.

Zdravotníkům a pracovníkům v sociálních službách vzroste od ledna základ výdělku o deset procent, ostatním zaměstnancům státu se platové tarify měnit nebudou, tedy ani policistům nebo hasičům ne. Ministerstvo financí (MF) nicméně slíbilo, že na odměnách by si policisté a hasiči měli rozdělit 1,56 miliardy korun.

Daň z příjmu bude jen 15 procent

Přestože stát ani privátní sektor většině zaměstnanců platy zvyšovat nebudou, zhruba čtyři miliony lidí si polepší díky zrušení konceptu superhrubé mzdy a následnému snížení zdanění příjmu o čtvrtinu – z 20,1 procenta na 15 procent. To ve výsledku bude znamenat, že většině lidí už z výplaty za leden zůstane navíc tisíc až tři tisíce korun, vysokopříjmovým pak ještě víc.

Jak si zaměstnanci polepší
hrubá mzdačistá mzda 2020čistá mzda 2021rozdíl
15 00012 40513 420+1015
20 00015 85017 120+1270
25 00019 29520 820+1525
30 00022 74024 520+1780
35 00026 18528 220+2035
40 00029 63031 920+2290
45 00033 07535 620+2545
50 00036 53539 320+2785
60 00043 42546 720+3295
70 00050 31554 120+3805
80 00057 20561 520+4315
90 00064 09568 920+4825
100 00071 00076 320+5320

Pro vysoké příjmy se zavádí sazba 23 procent. Ta se bude vztahovat na část měsíčních příjmů nad částku, která pro příští rok činí 141 764 korun, což má podle MF odpovídat čtyřnásobku průměrné hrubé mzdy v roce 2021. Zároveň se ale ruší i dosavadní sedmiprocentní solidární daň, ani lidé s vysokými platy si tak nepohorší.

Daňový balíček navíc od ledna zvyšuje základní daňovou slevu na poplatníka z nynějších 24 400 Kč ročně na 27 400 korun. O další 3000 Kč má pak stoupnout v roce 2022.

Stravenkový paušál

Zaměstnancům i zaměstnavatelům přináší daňový balíček pro nový rok i tzv. stravenkový paušál, tedy část výplaty, která nebude podléhat odvodům a daním a je dobrovolnou alternativou ke stravenkám.

Podle MF může na daňově zvýhodněný příspěvek na stravování nově dosáhnout až milion zaměstnanců. V současné době přibližně 1,8 ze 4,3 mili­onu zaměstnanců chodí na oběd do jídelny v práci, dalších 1,5 milionu dostává stravenky. Ostatní zaměstnanci na benefit ve formě stravenek doteď podle ministerstva nedosáhli kvůli administrativě na straně zaměstnavatele a platbě provizí stravenkovým společnostem, jimiž je tento systém zatížen.

Stravenkový paušál, který lidem bude chodit přímo na jejich účet, si podle MF budou moci dovolit i malé firmy nebo živnostníci s jedním nebo se dvěma zaměstnanci.

Sdílená místa a výpočet dovolené

Řadu novinek přinesla i novela zákoníku práce. Některé z nich nabyly účinnosti již v červenci, ty zásadní ale začnou platit až od Nového roku. Mezi ně patří zavedení sdíleného pracovního místa. Zaměstnavatel díky tomu může rozdělit jedno pracovní místo mezi více zaměstnanců s kratší pracovní dobou. Tato novinka umožní především rodičům s malými dětmi lépe sladit pracovní a rodinný život.

Změny se dotknou také výpočtu dovolené. Výpočet nároku na dovolenou se nově nebude odvíjet od počtu odpracovaných dní, ale spravedlivěji od počtu odpracovaných hodin.

Nově se mezi překážky v práci na straně zaměstnavatele zařadilo také placené volno v obecném zájmu u personálu táborů pro děti a mládež a podobné činnosti na sportovních soustředěních pro děti a mládež. V zákoníku se také upravuje náhrada škody a nemajetkové újmy.

RODINY S DĚTMI

Na jaře se pravděpodobně zdvojnásobí počet dětí s nárokem na přídavky od státu. Ty navíc budou vyšší než dnes. Vláda schválila, že dětské přídavky by se měly od dubna zvýšit o 26 procent a dostávat by je měly nově rodiny s příjmem do 3,4násobku životního minima.

Podle ministryně práce Jany Maláčové (ČSSD) tak dávku bude nově pobírat asi 490 tisíc dětí, nyní je to zhruba 240 tisíc. Aby změna začala platit, musí ji ještě schválit parlament a podepsat prezident.

Velkou změnou je pak i to, že za neplatiče alimentů bude výživné na děti platit od poloviny příštího roku stát. Poté bude peníze po dlužnících vymáhat.

Na děti bude Úřad práce ČR vyplácet maximálně 3000 Kč měsíčně. Zákon se podle ministerstva práce a sociálních věcí týká přibližně 24 tisíc nezaopatřených dětí.

DŮCHODCI

Díky zákonné valorizaci stoupnou od ledna všechny vyplácené důchody. Historickou novinkou je především to, že valorizace vychází mj. z indexu růstu spotřebitelských cen domácností důchodců namísto dosud využívaného indexu obecné inflace.

Základní výměra důchodů se zvýší o 60 korun na 3550 korun, procentní výměra vzroste o 7,1 procenta. Průměrný starobní důchod by tedy měl činit 15 336 Kč. Valorizace by tak měla penze zvednout v průměru o 839 Kč.

Česká správa sociálního zabezpečení každoročně provádí zvýšení vyplácených důchodů automaticky, lidé nemusí o zvýšení důchodu žádat.

PODNIKATELÉ

Zajímavé novinky čekají od ledna i na podnikatele, kterým chce vláda ulevit kvůli dopadům epidemie koronaviru a následných protiopatření.

Především jde o zrušení povinnosti evidovat tržby až do konce přespříštího roku, ale třeba i rychlejší odpisy. Jde o mimořádné odpisy týkající se hmotného majetku zařazeného v první a druhé odpisové skupině, který si poplatník, jako jeho první vlastník, pořídil v období od 1. ledna 2020 do 31. prosince 2021.

Majetek zařazený v první odpisové skupině si bude poplatník moci odepsat bez přerušení za 12 měsíců, namísto standardních tří let. Majetek zařazený ve druhé odpisové skupině pak bez přerušení za 24 měsíců, namísto standardních pěti let. Prvních 12 měsíců přitom bude moci poplatník uplatnit odpisy až do výše 60 procent vstupní ceny.

Zároveň se zvyšuje hranice pro odpisování hmotného majetku a jeho technického zhodnocení z nynějších 40 tisíc Kč na 80 tisíc Kč.

Stát dále snížil spotřební daň z motorové nafty o 1 Kč na litr s cílem podpořit hlavně dopravní sektor. OSVČ i firmy si rovněž budou moci snížit daňový základ u daní z příjmů o výdaje vynaložené na bezúplatné nepeněžité plnění poskytnuté v souvislosti s pandemií na humanitární a obdobné účely, a to v období od 1. března do 31. prosince 2020.

Paušální daň

OSVČ s ročním příjmem do jednoho milionu korun mohou mít od Nového roku méně daňových starostí, pokud si dobrovolně zvolí měsíční platbu paušální daně ve výši 5469 Kč. Nejvýhodnější má být pro živnostníky s výdajovým paušálem, kteří ale zároveň neuplatňují daňové slevy na děti a manželku.

Paušální daň nebude povinná, živnostník se pro ni bude moci rozhodnout dobrovolně. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) už dříve uvedla, že očekává, že se o paušální daň přihlásí až 130 tisíc OSVČ. Vzhledem k navýšení limitu ročních příjmů (původně měl být 800 000 Kč, nakonec je to jeden milion Kč) jich však bude nejspíš o něco víc.

Paušální daň bude složena z minimálního odvodu na zdravotní pojištění, minimálního odvodu na sociální pojištění navýšeného o 15 procent a daně z příjmů v symbolické výši 100 korun.

Kurzarbeit

Vláda v prosinci prodloužila program Antivirus se státními příspěvky na náhrady mezd, a to až do konce února. Stát tak bude dál poskytovat příspěvky firmám, na které dopadla koronavirová krize a nařízená omezení kvůli epidemii.

Na tento program, který brání propouštění, by ovšem měl navázat podnikateli i odbory netrpělivě vyhlížený kurz­arbeit. Ten představuje zkrácenou práci, kdy podnik platí lidem za odpracované hodiny a stát jim poskytuje část výdělku za neodpracovaný čas. Vláda původně plánovala spustit opatření už od letošního listopadu, nedokázala se na něm ale shodnout.

Návrh ministerstva práce předpokládá, že by pracovník doma mohl zůstat jeden až čtyři dny v týdnu, v té době by mohl chodit do kurzů organizovaných úřadem práce. Úbytek práce by se měl posuzovat za celou firmu, ne za jednotlivé zaměstnance. Za neodpracované hodiny by měli lidé dostávat 70 procent hrubého do 1,5násobku průměrné mzdy.

Tržby se hlásit nemusí, EET zůstává vypnutá

Podnikatelé celý příští rok i ten následující nemusí zaznamenávat tržby v systému elektronické evidence EET. Smějí tak ale činit dobrovolně.

Elektronická evidence byla vládou se souhlasem parlamentu kvůli pandemii covid-19 vypnuta v březnu. Zákonodárci pak její pozastavení prodloužili do konce roku a nakonec posvětili i odklad až do konce roku 2022.

Schillerová to vysvětlovala snahou nepřidělávat podnikatelům v těžké době starosti. Podle kritiků tím v tichosti přikývla praktikám šedé ekonomiky, kterým měla EET bránit. Znamená to tedy, že se evidence do roku 2023 ani nerozšíří v plánované 3. a 4. vlně na řemeslníky, lékaře, advokáty, taxikáře, kadeřnice a další.

Odmítači EET doufají, že evidence prosazovaná premiérem Andrejem Babišem (ANO) tímto úplně skončí, protože ji příští vláda od roku 2023 neobnoví, a tudíž ani nerozšíří. Poukazují, že potřeba evidovat bude přirozeně slábnout s nárůstem bezhotovostních plateb.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků