Hlavní obsah

Maláčová upravila pravidla pro kurzarbeit

Právo, ČTK, svj

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Poslanci ve středu dostali na stůl ucelený návrh změn pravidel kurzarbeitu, který připravilo ministerstvo práce a sociálních věcí. Šéfka resortu Jana Maláčová (ČSSD) v něm počítá s příspěvkem od státu při výpadku práce ve výši 70 procent hrubého výdělku do 1,5násobku celostátní průměrné mzdy.

Foto: ČTK

Jana Maláčová

Článek

Vláda by stanovila, odkdy je možné kurzarbeit mít, na jak dlouho a jaký může být výpadek práce. Firmy, které by vyplácely dividendy, by podporu nezískaly.

Kurzarbeit představuje zkrácenou práci, kdy podnik platí lidem za odpracované hodiny a stát jim poskytuje část výdělku za neodpracovaný čas. Vláda plánovala opatření původně od listopadu, nedokázala se na něm ale dlouho shodnout. Prodloužila proto program Antivirus s příspěvky na mzdy do konce roku a kurzarbeit měl navázat od ledna.

Hromadné propouštění oznámilo 41 firem

Ekonomika

Navrhovaný vládní model ale kritizovali zaměstnavatelé i odbory a poslanci k němu navrhli desítky úprav. Ministerstvo práce pak slíbilo, že zhruba do poloviny listopadu předloží ucelený návrh. Ve sněmovním systému se objevil ve středu.

„S premiérem (Andrejem Babišem) jsem to opakovaně řešila, přesto se poslanci postavili proti zkrácenému projednání. Náš komplexní pozměňovací návrh podporují odbory i zaměstnavatelé. Poslanci ale musí mít zájem se dohodnout, jinak se kurzarbeit od 1. ledna nerozjede. Budu usilovat o projednání v týdnu od 7. prosince,“ sdělila ve středu Právu Maláčová.

Podle vládní novely o zaměstnanosti by kurzarbeit zaváděla jen vláda. Mohla by jej využít po přírodní pohromě, kybernetickém útoku, při epidemii či jiné mimořádné situaci a v případě závažného ohrožení ekonomiky. Návrh doplňuje, že by kabinet stanovil také to, odkdy a jak dlouho mohou firmy kurzarbeit mít a s jakým výpadkem pracovní doby týdně.

Nezaměstnanost v říjnu stoupla na 2,9 procenta

Ekonomika

Pracovník by doma mohl zůstat jeden den až čtyři dny v týdnu, v té době by mohl chodit do kurzů organizovaných úřadem práce. Úbytek práce by se měl posuzovat za celou firmu, ne za jednotlivé zaměstnance. Za neodpracované hodiny by měli lidé dostávat 70 procent hrubého do 1,5násobku průměrné mzdy. Podle původního návrhu by to bylo 70 procent čistého do průměrné mzdy.

Podle zdůvodnění ministerstva by navýšení částky mělo pracovníkovi částečně kompenzovat to, že bude muset doplácet zdravotní pojištění. To by se totiž mělo posílat z celého běžného výdělku, nejen ze mzdy za odpracovanou dobu.

Červená linie bledne. Lídři ČSSD se k loňským silným slovům o Babišovi nemají

Domácí

Sociální odvody by pak firma podle novely měla hradit i z příspěvku od státu. S tím ale zaměstnavatelé nesouhlasí. Žádají, aby podnik odváděl sociální pojištění jen z výplaty za odvedenou práci.

Na kurzarbeitu by firma mohla být podle návrhu šest měsíců. Doba by se ale mohla opakovaně prodlužovat až o tři měsíce. Celkem by mohla zkrácená práce s podporou státu trvat nejdéle rok. Příspěvek by mohli pobírat zaměstnanci se smlouvou na dobu neurčitou i určitou. Museli by ale být v podniku aspoň tři měsíce před kurzarbeitem a zůstat aspoň tři měsíce po něm. Firmy, které by chtěly příspěvky získat, by nesměly ještě rok po skončení podpory vyplácet dividendy.

Rychle to schvalte, žádají firmy i odbory

Předák Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula ve středu řekl, že na návrhu je „shoda 90 procent“. Organizace zaměstnavatelů i odbory poslance vyzvaly, aby se na zákonu urychleně dohodli a schválili ho. Pokud by se do konce roku nestihl, žádají podnikatelé a odboráři prodloužení programu Antivirus.

Bavorský soud zrušil povinné testování pendlerů

Evropa

První kolo jednání o novele zákona se konalo 7. října, pokračovat by mohlo příští týden. Poslanci navrhli desítky úprav, které se týkají výše příspěvku od státu, odvodů, automatických pravidel pro zavedení kurzarbeitu i délky vyplácení podpory. Aby zákon mohl začít platit, musí ho po Sněmovně schválit i Senát a podepsat prezident.

Reklama

Výběr článků

Načítám