Ceny potravin strmě rostou, ale kontroly marží se nekonají

Podle něj má kontroly cen potravin a marží prodejců provádět ministerstvo financí (MF), to s tím ale nepočítá.

„Ministerstvo zemědělství na základě podnětů upozornilo na velmi vysoké obchodní přirážky u některých potravin. V této souvislosti začalo rovněž provádět monitoring cen potravin, který slouží pro interní potřeby,“ sdělil Právu mluvčí MZe Vojtěch Bílý.

Kontroly cen a marží prodejců, které měly podle dubnového vyjádření Nekuly trvat nejméně tři měsíce a měly se zaměřit hlavně na čtyři skupiny potravin, a to máslo, drůbeží a vepřové maso a pečivo, nakonec zjevně neproběhly. Na dotaz Práva, zda jsou marže prodejců potravin, zpracovatelů či zemědělců podle dosavadních zjištění MZe přiměřené, Bílý odpověděl: „Ministerstvo zemědělství nemá zmocnění k provádění kontroly marží, tato problematika spadá do gesce ministerstva financí.“

Resort zemědělství podle Bílého požádal ministerstvo financí o provedení cenového šetření uplatňovaných nákupních a prodejních cen vybraných potravinářských výrobků v obchodních řetězcích.

Šéf státní kasy Zbyněk Stanjura (ODS) ale podle mluvčího Filipa Běhala míní, že kontroly cen potravin ministerstvem financí by „nepřinesly kýžený efekt a nevedly by k zamýšlenému snížení cen potravin“.

„MF navíc není přesvědčeno, že má pro kontrolu cen potravin dostatečné zákonné oprávnění, protože trh s potravinami v současné době nenaplňuje žádnou zákonem předvídatelnou podmínku pro to, aby byl regulován. Takové kontroly nejenže by mohly být v rozporu se zákonem, navíc by byly administrativně velmi nákladné, neboť v potravinářství existují stovky a tisíce položek,“ dodal Běhal.

Bílý přiznává, že MZe má nyní omezené, navíc jen nepřímé nástroje, jak usměrňovat trh. „Jedním z nich je dokončení novely zákona o významné tržní síle. V současnosti totiž antimonopolní úřad může kontrolovat jen dvanáct největších subjektů (maloobchodních řetězců) na trhu. Po dokončení legislativního procesu novely bude moci kontrolovat více než 800 subjektů, tedy i zemědělce a potravinářské firmy,“ sdělil Právu mluvčí.

Ceny zemědělských výrobců, které většinou předznamenávají vývoj cen pro spotřebitele, podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) v červnu meziročně vzrostly o závratných 42,5 procenta. V obchodech potraviny podražily podle ČSÚ v červnu v meziročním porovnání o 18 procent.

Podle Eurostatu stouply v červnu ceny potravin, alkoholu a tabákových výrobků v ČR meziročně o 14,3 %, zatímco v celé EU v průměru o 9,9 %, a v eurozóně dokonce o méně než devět procent.

„Potraviny v ČR patřily donedávna k nejlevnějším v Evropě. Vzhledem k tomu pak při zohlednění současného navýšení ceny vstupů do výroby dochází k rychlejšímu zdražování finální potraviny. Výše cen se tak přibližuje cenám v jiných evropských státech,“ tvrdí Bílý.

Ceny potravinářských produktů u nás rychle rostou, i když ceny pohonných hmot i některých komodit na světových trzích, jako je obilí, v minulých týdnech klesaly. Bílý ale upozornil, že ceny zemědělských komodit se neodvíjejí výhradně od cen paliv, ale i od dalších vstupů, jako jsou ceny krmiva, energií, hnojiv, lidské práce a dalších, které následně určují výslednou cenu jednotlivých komodit.

„Zejména v sektoru vepřového masa a kuřat chovaných na maso se chovatelé nacházejí pod hranicí rentability,“ zdůraznil Bílý. Ministerstvo v dubnu tvrdilo, že prodejní marže u potravin jsou přehnané a rozdělení zisku od zemědělce přes potravináře až po obchodníky je nerovnoměrné. „Právě na marže obchodníků se chce ministr zemědělství zaměřit a chce zavést u potravin podobné kontroly, jaké byly u pohonných hmot, jejichž ceny poté klesly,“ sdělil tehdy Právu Bílý.

Záměr však Nekulovi nevyšel. Data o spotřebitelských cenách za červenec ještě nejsou k dispozici. V červnu meziročně nejvýrazněji vzrostly ceny mouky, meziročně o 70 procent. Chleba zdražil o 28,6 procenta, drůbeží maso o třetinu, polotučné trvanlivé mléko o 42,3 procenta, máslo o 55,8 procenta, jedlé oleje o 58,7 procenta a cukr o 41,3 procenta.