Nejvíce peněz drží domácnosti na běžných a spořicích účtech, zatímco termínované vklady jsou zejména od poslední krize v závěru minulé dekády výrazně méně populární.

Nárůst prostředků držených zejména na běžných účtech svědčí o přetrvávajícím konzervatismu části českých domácností a o tom, že si chtějí podržet pohotovou finanční rezervu pro nenadálé potřeby.

Koncem roku bankovní depozita domácností představovala 68,5 podílu z celkových prostředků použitelných na českém finančním trhu. V korunovém vyjádření to bylo 4,188 biliónu korun, zatímco v roce 2004 to bylo pouze 1,764 biliónu korun.

Rostou platy, rostou úspory

Tempo růstu vkladů u bank podle analytiků potvrzuje, že Češi věří svému bankovnímu systému. Současně ale prudce narůstá význam bankovních úvěrů poskytnutých domácnostem. Jestliže na přelomu tisíciletí podíl spotřebitelských úvěrů na celkem poskytovaných bankovních úvěrech činil okolo 10 procent, v současnosti představuje zhruba polovinu všech úvěrů. Většina z těchto úvěrů jde na pořízení bydlení (hypotéky).

Růst či pokles zájmu o úvěry v Česku podle všech analýz a rozborů úzce souvisí s vývojem mezd a platů.

Dluhové zatížení domácností, tj. stav spotřebních úvěrů a úvěrů na bydlení, roste v poměru ke mzdám a platům. „Růst tohoto poměru z 0,14 (v roce 1997) na 1,02 (2017) signalizuje, že zadluženost pomáhala stimulovat ekonomický růst, ale prostor jejího dalšího růstu se postupně vyčerpává,“ uvádí profesor Martin Mandel z fakulty financí a účetnictví VŠE, jeden z autorů již zmíněné studie.

„Nárůst objemu prostředků držených na běžných a spořicích účtech ale v poslední dekádě souvisí také s poklesem úrokových sazeb na termínovaných vkladech,“ dodává další z autorů studie, docent Petr Teplý z téže fakulty.

Příznivý vývoj celkového objemu vkladů u bank však zastírá rozdíly mezi domácnostmi, upozorňují ekonomové. Podle nich lze totiž přepokládat, že jedna skupina domácností peníze převážně ukládá (tj. vytváří depozita), zatímco druhá skupina domácností si je převážně půjčuje (tj. dostává úvěry).

Domácnosti bohatnou

Tuzemské domácnosti jako celek bohatnou, jejich čisté jmění se zvýšilo za posledních deset let o téměř dvě pětiny. Své volné finanční prostředky začali Češi ukládat do z jejich pohledu bezpečnějších aktiv, jako jsou nemovitosti, půda či cennosti.

Podíl bytových nemovitostí na hodnotě fixních aktiv se za tu dobu prakticky neměnil a držel se okolo 91 procent, a to přes růst ceny nemovitostí. Rychle rostla finanční aktiva: oběživo a vklady o 58 procent, účasti a podíly v investičních fondech o 53 procent, pojistné a penzijní rezervy o 67 procent.

„Domácnosti se v posledních deseti letech učily hledat možnosti, jak své prostředky lépe zhodnocovat prostřednictvím investování do dlouhodobě výnosnějších aktiv,“ míní Miroslav Zámečník, ekonomický analytik České bankovní asociace.