Hlavní obsah

Čtvrtině Čechů by při ztrátě zaměstnání úspory stačily jen na měsíc

Novinky, bab

Ztráta zaměstnání a s tím související pravidelný příjem, stejně tak dlouhodobá nemoc, patří mezi nejčastější důvody finančních problémů. Mnozí Češi si sice ukládají peníze stranou, i tak by ale každému čtvrtému v případě, že by o stálý příjem přišel, úspory stačily jen na jeden měsíc.

Foto: Ondřej Kořínek, Novinky

Ilustrační foto

Článek

Ukázal to průzkum agentury Kantar TNS pro společnost Kruk, který zjišťoval, na jak dlouho zaměstnancům z různých oborů vystačí úspory v případě ztráty příjmu z práce i jaká je v jednotlivých oborech fluktuace.

„Nejčastějším důvodem finančních problémů je ztráta zaměstnání nebo dlouhodobá nemoc. Následně mohou lidem chybět peníze na splácení dluhů i běžný provoz domácnosti. Nejlepší prevencí neschopnosti splácet úvěry v případě nečekaných událostí je průběžné vytváření finanční rezervy alespoň ve výši tříměsíčního platu, kterou má podle našeho průzkumu jedna třetina dotázaných ze všech oborů,“ doplnila Jana Žaludová ze společnosti Kruk.

Na druhou stranu ale čtvrtina lidí by s úsporami přežila jen měsíc.

Nejlépe jsou na tom pracovníci ze sektoru stavebnictví a učitelé, podle průzkumu by dokázali bez pravidelného příjmu ze zaměstnání žít až sedm měsíců. Na více než půl roku mají úspory také zaměstnanci z finančního sektoru a z oboru informačních technologií.

Spoléhají se na partnera i přivýdělek

Kromě úspor, které by lidem bez práce pomohly překlenout nějakou dobu, se Češi  ale také spoléhají na příjem svého partnera či partnerky. V průzkumu to nejčastěji zmiňovali respondenti z prodejního a finančního sektoru (37 procent, resp. 35 procent)

Důležitým náhradním zdrojem příjmu jsou také příležitostné zakázky, zejména pro pracující v sektoru prodeje, dopravy, vzdělávání a příslušníky uniformovaných sborů.

K největší fluktuaci dochází u zaměstnanců sektoru prodeje a služeb

Lidé, kteří mají během posledních tří let stabilní zaměstnání, ve velké většině a napříč všemi obory se v průzkumu vyjádřili, že v případě ztráty příjmů z práce by byli ochotni změnit svůj životní styl, resp. vzdát se některých svých potěšení a tím i snížit své výdaje.

„V případě skutečné ztráty zaměstnání adekvátně reagují především učitelé, kteří výrazně omezí své výdaje a současně se vzdají nákupů zboží a služeb pro radost. Lidé pracující v oboru IT by omezili své každodenní výdaje, ale ze svých potěšení až tolik neslevují. Zaměstnanci z bankovního sektoru výrazně omezí nákupy pro radost, ale u každodenních výdajů velký prostor pro úspory nevidí,“ upřesnila Žaludová.

Práci nejčastěji střídají kadeřnice a prodavačky

Výsledky průzkumu také ukázaly, že nejstabilnější práci mají příslušníci uniformovaných sborů. Během posledních tří let přerušila výkon své práce jen necelá pětina z nich.

Naopak k největší fluktuaci dochází u zaměstnanců sektoru prodeje a služeb, kde za poslední tři roky změnilo práci 38 procent, resp. 36 procent zaměstnanců.

Anketa

Jak dlouho byste v případě ztráty zaměstnání dokázali žít z úspor?
Maximálně 1 měsíc
13,6 %
1 až 3 měsíce
4,5 %
4 až 6 měsíců
22,7 %
7 až 9 měsíců
4,5 %
10 až 12 měsíců
9,1 %
Více než rok
45,6 %
Celkem hlasovalo 22 čtenářů.

Reklama

Související články

Chcete ušetřit? Zbavte se zlozvyků

Řada lidí si po Novém roce dala předsevzetí, co by chtěli zlepšit nebo čeho se vyvarovat. Mezi nejčastější patří přestat kouřit, omezit spotřebu alkoholu,...

Výběr článků

Načítám