Vyplývá to z průzkumu společnosti KRUK, která se zaměřuje na správu pohledávek finančních ústavů a dalších společností.

Průměrná mzda v Česku vzrostla loni ve třetím čtvrtletí meziročně o 6,8 procenta na 29 050 korun a podle ekonomů by měl růst platů vzhledem k nedostatku pracovníků ve většině odvětví pokračovat také letos.

Prodavačky v řetězcích si polepší

„Je patrné, že na tomto trendu v uplynulých třech letech profitovali především zaměstnanci z finančního sektoru, kde stouply mzdy 41 procentům zaměstnanců, a uniformované sbory (polepšilo si 38 procent), kterým se za poslední tři roky nejvíce navýšil příjem. Pokles příjmu naopak uvádí plných 40 procent lidí zaměstnaných v prodejním sektoru,“ informovala KRUK v tiskové zprávě.

Změna příjmů domácnosti během posledních tří let

Změna příjmů domácnosti během posledních tří let

FOTO: Právo

Ve finančním sektoru rostly mzdy nejvýrazněji, 13 procent respondentů zaznamenalo nárůst o 30 procent a více. Také příslušníci uniformovaných sborů, tedy policisté nebo hasiči, často uváděli zvýšení příjmů, které ovšem nebylo tak výrazné jako u finančníků – většinou se pohybovalo pod 30 procent původních mezd. Snížením příjmů byl nejvíce postižen prodejní sektor, kde 14 procent lidí uvedlo pokles domácího rozpočtu o 10 až 30 procent.

V posledních měsících se však platová situace v maloobchodě začíná zlepšovat. Například společnost Lidl minulý týden uvedla, že od března zvýší nástupní mzdu pokladních a prodavaček o pětinu na 28 tisíc korun, v Praze a okolí stoupne na více než 29 tisíc korun. [celá zpráva]

Po zvýšení mzdy lidé více utrácejí

Stejným tempem se pak zvýší platy i současných zaměstnanců. Do tří let chce firma navíc přijmout dalších 2000 lidí, protože plánuje otevírat nové prodejny. S růstem mezd svých zaměstnanců však počítají i další řetězce, od března je hodlá zvýšit třeba také Penny Market. [celá zpráva]

„Zvýšení příjmů často vede ke snížení obezřetnosti ohledně dluhů a jejich splácení. Lidé získají pocit, že si mohou dovolit více utrácet a třeba se i více zadlužit. V případě ztráty zaměstnání nebo dlouhodobé nemoci, což jsou nejčastější důvody finančních problémů, jim pak ale mohou chybět prostředky na splácení dluhů i běžný provoz domácnosti,“ upozornila mluvčí společnosti KRUK Markéta Kolářová.

Nejlepší prevencí neschopnosti splácet úvěry v případě nečekaných událostí je podle ní průběžné vytváření finanční rezervy alespoň ve výši tříměsíčního platu.
Průzkum také ukázal, že jednotlivé profese nakládají s navýšeným příjmem odlišným způsobem. Pokud se navýší mzda zaměstnancům v dopravě a ve službách, více než třetina z nich ji použije ke splácení dluhů (36 procent, resp. 34 procent).

Více šetřit začnou po zvýšení platu učitelé (45 procent) a manažeři bank (35 procent), ale ostatní zaměstnanci z bankovního sektoru stejně jako pracovníci z obchodu zvýšený příjem intenzivněji utrácejí. Zaměstnanci z oboru informačních technologií (36 procent) začnou po zvýšení platu méně plánovat nákupy a utrácejí spontánněji.

Rostou i v Německu nebo v Polsku

Z mezinárodního srovnání v rámci průzkumu vyplývá, že ve státech, které se potýkají s ekonomickými problémy, jako jsou ItálieŠpanělsko, výrazně klesají platy především zaměstnancům v oboru služeb, stavebnictví a dopravy. V těchto zemích uvádí pokles příjmu i více než polovina respondentů ze zmíněných oborů.

K růstu (více než k poklesu) mezd dochází ve všech oborech především v NěmeckuPolsku, ale třeba také téměř u poloviny zkoumaných profesí v Rumunsku.

„Nejčastěji rostou platy zaměstnancům v oboru informačních technologií a finančních služeb, ale například v Německu si výrazně přilepšili také učitelé a v Rumunsku příslušníci uniformovaných sborů,“ dodala ve své analýze společnost KRUK.