Ukázal to průzkum, který pro Charitu ČR a katolickou církev provedla agentura IBRS.

„Každá desátá rodina má problémy se splácením závazků. Kritická hranice příjmu, pod kterou se většina rodin cítí být špatně zajištěna, je v průměru 24 tisíc korun čistého měsíčně,“ upřesnila socioložka České biskupské konference Kateřina Pulkrábková.

Se splácením má problém 11 procent domácností, častěji se to týká rodičů nad 40 let a samoživitelů a samoživitelek. Pokud by lidé nebyli schopni splácet dluhy, nejčastěji by se obrátili na rodinu a známé, ale také na banky.

„Polovina rodin zná někoho, kdo si na splácení dluhů bere další půjčky,“ podotkla Pulkrábková.

Jako velmi dobré hodnotí své zajištění desetina z nich. Třetina označuje svou situaci za spíše dobrou. Téměř pětina rodin přiznává, že si některé věci musí odepřít. O špatném zajištění pak mluví členové každé páté rodiny s dětmi. „V absolutních číslech jde celkově o 233 tisíc rodin z celé ČR,“ zdůraznila socioložka.

Vzdělání je základním předpokladem, jak se dostat z pasti chudoby

Vliv na finanční situaci domácnosti má věk rodičů, počet potomků a také úplnost rodiny. Větší problémy mají rodiče nad 40 let, rodiny s více dětmi a samoživitelky a samoživitelé. Záleží také na vzdělání, povolání a výdělcích.

Rodinný rozpočet z nutných výdajů zatěžují nejvíc náklady na bydlení a jídlo. Naopak částky za zdravotní péči rodiny nevnímají jako nezvladatelnou zátěž. Téměř pro tři čtvrtiny rodin je problematické pořídit si auto. Týdenní dovolenou v cizině nezvládne 57 procent rodin. Do zlepšování bydlení a jeho rekonstrukce by se nemohlo pustit 56 procent rodin.

Výdaj deset tisíc korun by dvě třetiny rodin pokryly z úspor. Částku 30 tisíc korun by mohly vzít z naspořených peněz dvě pětiny rodin. Sumu 70 tisíc korun by mohlo z úspor případně použít 22 procent rodin.

Chudoba dopadá na děti

Chudoba a omezené materiální podmínky mají devastující vliv především na děti. Chudoba rodičů výrazným způsobem omezuje přístup dětí ke vzdělání. Vzdělání je v současnosti základním předpokladem, jak se dostat z pasti chudoby. Chudoba se podle sociologů prakticky dědí z generace na generaci, v Česku existují rodiny, kde nepracuje už třetí generace, pro děti je normální, že rodina žije jen ze sociálních dávek a z různých podpor.

Chudoba je i vstupenkou do světa sociálního vyloučení. Hodně lidí žijících na hranici chudoby je i mezi seniory. Každý dvanáctý člověk v důchodu v Česku žije pod hranicí příjmové chudoby. Ze seniorů a seniorek nad 65 let, kteří zůstali sami, je to pak dokonce každý pátý. Podíl v posledních letech roste, je nejvyšší za posledních šest let. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) o životních podmínkách domácností.

V Česku bylo loni celkem 4,35 miliónu domácností, z nich 1,48 miliónu byly ty důchodcovské. Je to víc než třetina.

Žilo v nich 2,46 miliónu obyvatel, tedy 24 procent. Téměř v polovině seniorských domácností totiž žijí důchodci a důchodkyně sami. Dvě pětiny domácností penzistů jsou dvoučlenné. Ve zbytku bydlí společně tři a více lidí. Domácností důchodců postupně přibývá. V roce 2011 tvořily necelých 33 procent všech domácností, loni přes 34 procent.

Přes osm procent důchodců žije z ruky do úst

Příjmová chudoba loni hrozila 8,1 procenta důchodců. V těžké materiální a finanční situaci jsou všeobecně domácnosti jednotlivců. Chudoba loni hrozila pětině lidí nad 65 let, kteří žili sami. V roce 2013 ohrožovala zhruba 13 procent starších lidí.

Třetina seniorských domácností má příjem od 10 do 12 tisíc korun čistého, další víc než třetina pak mezi 12 a 15 tisíci korunami. Nad 20 tisíc korun čistého mají jen tři procenta důchodcovských domácností.

Celkem 27 procent domácností penzistů má obtíže vyjít s penězi, menší problémy pociťuje 38 procent domácností.