"Pokud nebude dostatek personálu, bude se snižovat kvalita péče a nebudou přijímáni noví klienti. Na to, že se situace zhoršuje a narůstá přetěžování pracovníků, jsme upozorňovali už před dvěma lety. Na 30 bezmocných klientů je třeba jeden zaměstnanec, který se tak dostává do neřešitelných situací," uvedla předsedkyně odborů sociální péče Dagmar Žitníková.

Podle statistického úřadu dosáhla loni v ČR průměrná mzda 27 589 korun. Podle informačního systému o průměrném výdělku pečovatelé a pečovatelky v domovech či domácnostech seniorů měli v průměru 19 058 korun hrubého. Polovina z nich si nevydělala ani 18 821 korun. Podle prezidenta APSS Jiřího Horeckého tak sociální služby mohu těžko konkurovat jiným zaměstnavatelům. Podotkl, že nástupní plat v jednom z obchodních řetězců je přes 20 000 korun.

V Praze je plat vyšší

V Praze se průměrný plat loni dostal na 35 187 korun a nezaměstnanost v březnu klesla na 3,17 procenta. V hlavním městě chybí až 250 pracovníků, kteří by se přímo starali o seniory a postižené. "Situace se zhoršuje. Při této platové politice je do budoucna zcela nereálné, aby nedocházelo ke snižování kapacit," řekl viceprezident APSS a ředitel domova Palata pro zrakově postižené Jiří Procházka.

V Královéhradeckém kraji chybí tři desítky zaměstnanců. Podle náměstka hejtmana Vladimíra Dernera (KDU-ČSL) se péči daří zajistit jen díky přesčasům. Domov u Biřičky požádal kraj o snížení kapacity o desetinu, tedy čtyři desítky lůžek. Průměrný plat pracovníků v pobytových zařízeních činí nyní včetně příplatků 23 696 korun, od roku 2015 vzrostl o osm procent.

V Jihočeském kraji v zařízeních dosahuje fluktuace ročně až 50 procent, řekla bývalá náměstkyně hejtmana pro sociální oblast Lucie Kozlová (ANO), která byla ve funkci do konce dubna. Problémem je podle ní kvůli nízkému odměňování i to, že na některých postech jsou lidé bez kvalifikace.

V sociálních službách na Vysočině jsou kvůli malým výdělkům desítky volných pracovních míst. Kraj musel u jednoho svého zařízení dočasně omezit přijímání nových klientů. V Ústeckém kraji chybí v zařízeních 200 zaměstnanců. Kraj na zvýšení platů uvolnil téměř 17 miliónů. Přilepšit by si mělo 1500 zaměstnanců v přímé péči, a to o tisícikorunu měsíčně.

V Plzeňském kraji se zařízení snaží přilákat personál na zajištění bydlení, dovolenou navíc a dalšími benefity, jenomže průmyslové zóny nabízejí vyšší výdělky.

V Moravskoslezském kraji podle náměstka hejtmana Jiřího Navrátila (KDU-ČSL) se v posledních dvou letech výrazně zvedl počet pracovníků, kteří ze sociálních služeb odcházejí. Chybět může kolem sta či 200 zaměstnanců. Kraj loňské zvýšení platů ve svých zařízeních dorovnal, vyčlenil i 50 miliónů pro ostatní poskytovatele.

Nedostatek pracovních sil je i v zahraničí

Pečovatele a pečovatelky hledají zařízení i v Německu a Rakousku. Někteří zaměstnavatelé požadují jen základy němčiny. V obou zemích už řada českých ošetřovatelek a ošetřovatelů pracuje. Odboráři varují před tím, že by čeští pracovníci mohli do ciziny odcházet ještě víc.

Odbory a asociace žádají vládu, aby na zvýšení výdělků našla peníze. Ministerstvo práce chce situaci řešit zrušením tří z devíti platových tabulek. Pracovníci z nižších tarifů by se od července posunuli do vyšších a přilepšili si. Návrh, podle něhož by stát měl na odměňování ve druhém pololetí najít navíc 1,08 miliardy a kraje a obce 763,9 miliónu, by měla projednat vláda.

Podle náměstka hejtmana Ústeckého kraje Martina Kliky (ČSSD) chybí krajům ale peníze i na dofinancování loňského listopadového zvýšení platů o čtyři procenta. Nemají ani peníze na navrhovanou změnu tabulek: "Pokud to na vládě projde, tak doufám, že ministr financí uvolní finanční prostředky. Nemůžeme se bavit o tom, že navýší a dá třeba jen část. Pokud ty peníze nedostaneme komplet, tak nemáme co dát.”