Téměř polovina lidí ve věku 30 až 44 let se již dostala do prodlení s úhradou svého závazku. Jak navíc ukázal opakovaný průzkum agentury Ipsos pro Registr fyzických osob (FO) SOLUS z letošního dubna, téměř 40 procent lidí by ve snaze získat úvěr o svých problémech se splácením nic neřeklo. Přičemž devět z deseti z nich vůbec netuší, že se tímto mohou dopustit trestného činu.

Na tento závažný fakt na svých stránkách upozorňuje i Česká národní banka: „Poskytnutím nepravdivých či hrubě zkreslených údajů nebo zamlčením podstatných údajů při sjednávání úvěrové smlouvy může zájemce o poskytnutí úvěru naplnit skutkovou podstatu trestného činu úvěrového podvodu podle ustanovení § 211 odst. 1 trestního zákoníku.”

Nejvíce lžou třicátníci

Nejméně pravdomluvní, jak ukázal průzkum, jsou lidé ve věku 27 až 35 let, z nich by informace o své situaci zkreslil každý druhý. Oproti mužům (33 procent) se při žádosti o úvěr do lepšího světla více staví i ženy (41 procent).

Nejen, že Češi nepřiznají, že jejich platební morálka je žalostná, ale navíc nemají zábrany zkreslovat i informace o své rodinné finanční situaci. Jak upozorňují odborníci, lidé lžou hlavně u dotazu na výši svých příjmů, které se snaží výrazně nadhodnocovat. Zároveň ponižují výdaje své domácnosti. Někteří se ani nestydí zapřít své děti, aby nemuseli přiznat skutečný počet osob v domácnosti závislých na jejich příjmech.

Mnozí si bohužel neuvědomují, že tak škodí především sami sobě, Nejen, že tím, že uvedou poskytovatele v omyl, se dopouštějí podvodu, zároveň se ale svým nezodpovědným chováním mohou v budoucnosti dostat do výrazných existenčních problémů.

Nejhůře splácejí lidé dluhy na Ústecku, nejlépe na Vysočině

V současné době je v registru SOLUS vedeno 650 tisíc Čechů s dluhem po splatnosti, což představuje zhruba osm procent dospělé populace. Členům sdružení SOLUS tak osoby zapsané v Registru FO dluží přes 50 miliard korun.

Největší problémy s úhradou svých závazků mají lidé žijící v Ústeckém kraji, z nichž každý sedmý je vedený jako neplatič. Naopak nejlepší platební morálku mají lidé z Vysočiny, problémových je jen pět lidí ze sta.

Jak Češi splácejí své dluhy

Jak Češi splácejí své dluhy

FOTO: David Ryneš, Novinky

Dobrou zprávou však je, že problematické zadlužení Čechů klesá. Dlužníci zapsaní v registru klientských informací SOLUS v roce 2016 uhradili téměř 5,2 miliardy korun ze svých závazků po splatnosti. Je to o 12 procent více než v roce 2015, a zároveň jde o historicky nejvyšší splacenou částku od vzniku sdružení SOLUS v roce 1999. Závazek po splatnosti zapsaný v registru SOLUS nebo jeho část tak splatilo takřka 295 tisíc osob.

Předlužení může pomoci nová legislativa

Průzkum také ukázal, že Češi registry klientských informací respektují. Prakticky téměř každému oslovenému (93 procent) nevadí fakt, že jejich platební morálku společnost při schvalování žádosti o úvěr ověří v tzv. registru dlužníků.

Téměř 95 procent lidí by zároveň uvítalo informaci o tom, že například mobilní operátor, leasingová společnost či jiná nebankovní finanční instituce eviduje jejich dluh po splatnosti, když jdou žádat o půjčku a oni by si tak mohli dát své záležitosti do pořádku.

Ověřit si informaci, zda má člověk nějaký neuhrazený závazek, je velice snadné. SOLUS nabízí lidem využití služby SMS výpis, která poskytne údaje o tom, zda je evidován dluh po splatnosti nebo zda byl již uhrazen, a také informace o jednotlivých společnostech, které tyto údaje evidují.

Podle sdružení SOLUS významně pomáhá omezit negativní dopady předlužení nová legislativa. Registry klientských informací mají od konce roku 2015 jasnou oporu v zákoně o ochraně spotřebitele a nepotřebují k evidenci údajů o dlužníkovi jeho souhlas. Zároveň nový zákon o spotřebitelském úvěru jasně vyžaduje od finančních institucí důkladné prověření schopnost klienta splácet půjčku ještě před podpisem úvěrové smlouvy. Tuto povinnost splní poskytovatelé úvěrů právě ověřením platební morálky klienta v zavedeném registru klientských informací.

„Platná legislativa jasně dává poskytovatelům půjček povinnost dostatečně prověřit schopnost klienta půjčku splácet. Fakt, že úvěrová společnost nevyužije ke splnění této povinnosti dostupné a zavedené prostředky, včetně registrů klientských informací, může mít za následek i neplatnost úvěrové smlouvy,“ uvedl tajemník sdružení SOLUS Jan Stopka.