Podle statistik má nějakou formu přivýdělku již každý šestý Čech. Mnozí z nich pak často řeší otázku, zda je jejich přivýdělek nutné danit a také, zda si musí daňové přiznání podat sami.

Dva pracovní poměry

„V případě, že má pracovník během roku dva pracovní poměry, oba zaměstnavatelé za něj odvádějí jak sociální, tak zdravotní pojištění. U obou těchto poměrů je navíc srážena 15procentní zálohová daň. Prohlášení k dani z příjmu, díky kterému můžete uplatnit daňové slevy, však smíte na určité období podepsat vždy jen u jednoho zaměstnavatele. Daňovou povinnost pak nelze splnit prostřednictvím ročního zúčtování daně a vy si tak musíte podat daňové přiznání sami,“ připomíná Andrea Kleinová, daňová poradkyně ze společnosti Baker Tilly.

Dohoda o pracovní činnosti

„Příjmy plynoucí z dohody o pracovní činnosti se daní obdobně jako z klasického pracovního poměru. Zaměstnavatel z nich musí odvádět 15procentní zálohovou daň. Sociální a zdravotní pojištění je odváděno tehdy, přesáhne-li výše odměny 2500 korun,“ uvádí Kleinová.

I v tomto případě platí, že si daňové přiznání musíte podat sami.

Dohoda o provedení práce

Práce na dohodu je jednou z nejčastějších forem přivýdělku. Řada lidí se mylně domnívá, že se z příjmů plynoucích z tohoto typu práce neplatí žádné daně. Podle Kleinové zde rozhoduje výše výdělku a hranicí je částka 10 tisíc korun za měsíc.

„Je-li váš přivýdělek plynoucí z práce na dohodu nižší než 10 tisíc korun měsíčně, je z něj odváděna 15procentní srážková daň za předpokladu, že u tohoto zaměstnavatele nemáte podepsané prohlášení k dani z příjmu. Vzhledem k tomu, že je v tomto případě odváděna právě srážková a nikoliv zálohová daň, můžete požádat zaměstnavatele, u něhož máte podepsané prohlášení, o roční zúčtování daně,“ uvádí Kleinová.

Jiná situace ale nastává v případě, že výše výdělku přesáhne 10 tisíc korun měsíčně. Pak je z něj odváděna nikoliv srážková, ale 15procentní zálohová daň. „Z takového příjmu již musíte odvádět sociální a zdravotní pojištění. Zároveň je na vás, abyste si podali daňové přiznání,“ zdůrazňuje Andrea Kleinová.

Podnikání a další příležitostné příjmy

Pokud při zaměstnání navíc podnikáte nebo máte jiné příležitostné příjmy, jako jsou například příjmy z pronájmu, musíte podat daňové přiznání tehdy, jestliže tyto příjmy přesáhnou částku šest tisíc korun za rok. Aby bylo vaše podnikání bráno jako vedlejší pracovní činnost, nesmí být příjmy z něj vyšší než ty, které získáváte ze zaměstnání.

„Zálohy na zdravotní a sociální pojištění v tomto případě odvádět nemusíte. Předepsanou částku zaplatíte až při vyúčtování koncem roku. Pokud je navíc váš roční příjem nízký, nemusíte platit sociální pojištění. Rozhodná částka pro rok 2016 je 64 813 korun,“ uzavírá Andrea Kleinová.