Hlavní obsah

Pracující důchodci si mohou penzi zvýšit jejím přepočtem

Právo, svj

Lidé, kteří už dosáhli důchodového věku, ale dál chodí do práce, si mohou důchod zvýšit jeho přepočtem, a to po každých 360 odpracovaných dnech. Lze tak učinit i v případě, že budou v zaměstnání nadále pokračovat.

Foto: Milan Malíček, Právo

Ilustrační snímek

Článek

Přepočet důchodu se ale neprovádí automaticky, pracující důchodce o něj musí písemně požádat Českou správu sociálního zabezpečení (ČSSZ).

Lidé mohou žádost podat na okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ) v místě trvalého bydliště, případně ji zaslat přímo na ústředí ČSSZ.

Částka navýšení je individuální

Zvýšení starobního důchodu je vždy individuální, stanovuje se z výpočtového základu, ze kterého byl důchodci vyměřen.

„U důchodců, kteří pobírají důchod a současně pracují, zvýšení činí 0,4 procenta výpočtového základu za každých 360 odpracovaných dnů. Nárok na zvýšení vzniká ode dne následujícího po dni, kterým důchodce získal 360 započitatelných dnů výdělečné činnosti. Případný nezhodnocený zbytek dnů se použije pro eventuální následující zvýšení,“ informovala Právo mluvčí ČSSZ Jana Buraňová.

Příklad

  • Důchodci byl přiznán starobní důchod od 10. září 2015, který byl vyměřen z výpočtového základu 18 565 korun.
  • Při pobírání důchodu pracuje nepřetržitě dosud a v tomto období nebyl nemocný a ani neměl jiné nezapočitatelné dny.
  • Zvýšení důchodu mu bude náležet ode dne následujícího po dni, kdy získal 360 dnů výdělečné činnosti, tj. od 4. září 2016.
  • Pokud si požádá o zvýšení důchodu, bude mu starobní důchod od tohoto data zvýšen o 75 korun (0,4 % z výpočtového základu 18 565 korun).

Potřebné dokumenty

K žádosti je třeba přiložit evidenční list důchodového pojištění prokazující dobu výdělečné činnosti (pokud ho zaměstnavatel nezaslal ČSSZ).

Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) předkládají výpis z evidence OSVČ, který jim vydá příslušná okresní správa sociálního zabezpečení. Při podání žádosti podle Buraňové pomohou odborníci na OSSZ.

„Žádost o přepočet může podat i ten, kdo odešel do předčasného starobního důchodu a nadále vykonává výdělečnou činnost, ale až po dosažení řádného důchodového věku,“ upozornila mluvčí.

Co se nezapočítává

Důchod může být zvýšen za již zmíněných každých 360 dnů výdělečné činnosti, z níž je placeno sociální pojištění. Do těchto 360 dnů se nezapočítává doba neplaceného volna, neomluvené absence, dočasné pracovní neschopnosti ani ošetřování člena domácnosti.

Zpracování žádosti o přepočet důchodu za dobu několikaleté výdělečné činnosti je podle Buraňové časově mnohem náročnější než u žádostí, které klienti podají bezprostředně po získání 360 odpracovaných dní.

„ČSSZ apeluje na klienty, aby s podáním žádosti neotáleli a učinili tak vždy po získání potřebných pracovních dní. Rozhodně není nutné čekat například až na dobu ukončení zaměstnání při důchodu,“ zdůraznila Buraňová.

  • Více informací v konkrétních případech sdělí pracovníci místně příslušných OSSZ, případně klientského centra pro důchodové pojištění při ústředí ČSSZ.
  • Klientům je k dispozici rovněž call centrum pro důchodové pojištění na čísle 257 062 860.

Reklama

Související články

Jak se započítávají doby do důchodu

Pro nárok na důchod z českého důchodového pojištění (nejen starobní, ale i invalidní nebo pozůstalostní) je třeba získat zákonem stanovenou potřebnou dobu...

Výběr článků

Načítám