Češi totiž využívají velmi nízkých úrokových sazeb. Má to svoje rizika, upozorňují experti. Mimo jiné i proto, že podle průzkumu ministerstva financí více než čtyřicet procent Čechů nedokáže spočítat dvě procenta ze sta korun.

Z hlediska složení úvěrů v České republice mají největší podíl hypotéky, a to 65 procent. Česká domácnost v průměru na splátky hypoték musí měsíčně odložit 13 procent z hrubého měsíčního příjmu.

Prudký nárůst hypoték společně s růstem cen nemovitostí však v sobě skrývá určité nebezpečí, varují odborníci. V relaci ke svým příjmům si některé domácnosti berou vysoké úvěry, upozorňuje například viceguvernér ČNB Vladimír Tomšík.

Nemovitosti mohou klesnout

Lidé si totiž berou vysoké úvěry, za které kupují nemovitosti, od kterých očekávají další růst jejich cen, tedy vysoké zhodnocení své investice. Jenže může dojít k situaci, kdy ceny nemovitostí prudce klesnou, možná až pod hodnotu úvěru.

Téměř 57 procent domácností si nesestavuje rozpočetministerstvo financí

Současně pokud by došlo ke zpomalení či k poklesu ekonomického růstu, může začít růst nezaměstnanost, poklesne tempo růstu platů, vzrostou ceny životních potřeb a na finanční problém je zaděláno. Lidé nemusí být schopni splácet svoje dluhy. Pokud nemovitost prodají, zjistí, že její cena je najednou nižší než hypotéka.

Být obezřetný

Že je třeba být při úvaze o všech možných úvěrech, půjčkách a hypotékách racionální, potvrzuje i poslední studie ministerstva financí zaměřená na finanční gramotnost Čechů.

Téměř 57 procent domácností si nesestavuje rozpočet, protože jim to připadá buď zbytečné, nebo je to prostě nenapadlo, zjistilo ministerstvo financí.

I ti, co rozpočet sestavují, kontrolují plnění svých záměrů pouze někdy.

„Někdy je problém,“ upozorňuje finanční poradce František Macháček, „že lidé nesledují ani trendy v ekonomice, na finančních trzích. Jsou pak překvapeni či šokováni různými událostmi, poklesy cen, propady či růsty cen nemovitostí, které mohou mít ale zprostředkovaně na jejich osobní finance devastující vliv. Lidé sledují nejčastěji vývoj cen na benzínových pumpách. To je ale málo. O tom, kam směřuje vývoj ve financích, se občas dozvídají spíše od známých, než aby sledovali či se zajímali o  vývoj ekonomiky,“ dodává.

Bez rozpočtu

Když Češi plánují rozpočet, tak v 51 procentech pouze na měsíc, čili aby vyšli se svými příjmy. Na rok a více svůj rozpočet plánují, mají o něm nějakou představu pouze čtyři procenta domácností. Finanční cíl, ke kterému by mělo směřovat jejich ekonomické snažení, má stanoveno na 42 procent Čechů.

Nejčastějším cílem je získání vlastního bydlení a vozu, snaha o získání dobrého vzdělání se pohybuje spíše na konci pomyslné tabulky.

Podle analýzy finanční gramotnosti, kterou si nechalo zpracovat ministerstvo financí, by 48 procent domácností pokrylo své výdaje a životní náklady při ztrátě hlavního příjmu po dobu tří měsíců.

Ale patnáct procent domácností by při výpadku hlavního příjmu nedokázalo pokrýt své životní náklady ani měsíc. Na dvanáct procent Čechů by se snažilo využít úspor nebo něco prodat, aby překrylo výpadek pravidelného příjmu.

„Dostat se do finančních problémů, nadmíru se zadlužit je snadné, ale i zbytečné,“ dodává Macháček. V současnosti podle něj existuje řada specializovaných institucí, které dokážou i neznalého člověka provést světem půjček a úvěrů bez větších rizik.