Vyplynulo to z květnového průzkumu společnosti NMS Market Research, která pro banku Zuno mapovala zkušenosti lidí s financemi a finančními institucemi v České republice a na Slovensku. V obou zemích byla dotázána tisícovka lidí.

Slováci chtějí častěji než Češi levnější půjčky

Jen tři Češi a sedm Slováků ze sta si v minulosti půjčili za úrok nižší než pět procent. Tito „šťastlivci” ovšem patří mezi výjimky, podstatně častěji si lidé sjednali úvěry za úroky mnohem vyšší. Více než pětina Čechů a čtvrtina Slováků si půjčily za úrok pohybující se v rozmezí 10 až 15 procent, další téměř čtvrtina Čechů i Slováků dokonce kývla na sazbu vyšší než 15 procent.

Ovšem maximální výše úroku, kterou by lidé byli ochotni u bankovní půjčky akceptovat, dosahu mnohem nižších hodnot.

Jaká výše úroku je pro klienty u bankovní půjčky ještě přijatelná

FOTO: David Ryneš, Novinky

Téměř polovina Čechů a tři pětiny Slováků by akceptovaly sazbu do pěti procent, třetina Čechů a čtvrtina Slováků by ještě kývly na úrok mezi pěti až deseti procenty. Úroková sazba nad deset procent by zaujala jen mizivé procento lidí.

„Průzkum ukázal, že Slováci kladou na úrokovou sazbu větší důraz než Češi. Až pro téměř devět z deseti Čechů je akceptovatelný úrok do 10 procent. Další zajímavostí je, že poměrně velká část respondentů se o úrokové sazby nezajímá, nebo odpověděla, že jim nerozumí," komentoval výsledky úvěrový expert banky Zuno Peter Jandura.

Češi komunikují on-line, Slováci osobně

Čeští klienti bank jsou mnohem více než slovenští zvyklí jako hlavní kontakt s bankou používat internetové bankovnictví. Tímto způsobem komunikuje dvakrát tolik Čechů než Slováků.

Preferovaný způsob pro komunikaci s bankou

FOTO: David Ryneš, Novinky

Slovenští klienti naopak mnohem častěji řeší své záležitosti s pracovníky na pobočce.

Nejdůležitější je úspora

Pro polovinu Čechů a jen o něco méně Slováků je při refinancování půjčky nejdůležitější celková částka, kterou by tím ušetřili.

Úvěroví klienti pochopitelně velkou váhu přisuzují i výši nové úrokové sazby, kterou přenesením půjčky získají, a s tím související výši měsíční splátky. Při refinancování by tyto dva parametry nejvíce zajímaly třetinu Čechů a dvě pětiny Slováků.

„Slováci oproti Čechům věnují více pozornosti právě zmíněnému novému úroku a měsíčním splátkám. Naopak Češi se více soustředí na informace o případných extra poplatcích,” upozornil Vladimír Michna, mluvčí on-line banky Zuno.

Kolektivní půjčování v obou zemích nefrčí

V Česku i na Slovensku nemají dobrou pověst nebankovní společnosti a kolektivní půjčky, též tzv. P2P půjčky, kdy si lidé půjčují peníze navzájem prostřednictvím on-line aukcí půjček.

Tři pětiny Čechů a dvě třetiny Slováků by si nikdy nepůjčily od nebankovní společnosti. Naši východní sousedé by si častěji nevzali půjčku od neznámého člověka prostřednictvím kolektivní půjčky (57 procent oproti 47 procentům).

Od koho by si lidé nikdy nepůjčili

Češi
Slováci
Nebankovní společnost
59 %
65 %
Neznámý člověk (kolektivní půjčky)
47 %
57 %
Blízcí přátelé
25 %
23 %
Kolegové v práci
13 %
11 %
Stát
9 %
11 %
Příbuzní, rodina
6 %
7 %
Banka
3 %
3 %
Peníze si nikdy nepůjčují
19 %
13 %
Zdroj: Zuno banka

Slováci jsou oproti Čechům náchylnější k půjčkám od přátel, Češi si naopak více půjčují od kolegů v práci.