Článek
Nyní musí ale novela ještě projít Senátem a podepsat ji musí prezident Miloš Zeman. Novela má začít platit od 1. července letošního roku.
Podle současného znění zákona už od 1. ledna letošního roku mají povinnost obstarat si štítek majitelé budov s energeticky vztažnou plochou větší než 1500 metrů čtverečních, o dva roky později to mají být budovy s rozlohou nad 1000 metrů, termínem pro všechny ostatní prostory je 1. leden 2019.
S návrhem na vypuštění této povinnosti přišel Ivan Adamec (ODS), ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD) ho podpořil.
„Po konzultacích s Evropskou komisí jsem dospěl k závěru, že toto zjednodušení pomůže snížit u občanů ČR finanční zátěž a zároveň nevystavíme Českou republiku žádnému riziku následných nápravných kroků,“ řekl Mládek. Adamec poznamenal, že kvůli svému návrhu obdržel agresivní reakce od těch, kteří se zpracováním energetických štítků živí.
Štítky zůstanou s některými výjimkami při prodeji nebo pronájmu budov. Novela počítá s tím, že při prodeji nebo pronájmu staveb postavených před rokem 1947, u nichž nebyla od té doby žádná větší změna, by vlastník po dohodě s druhou stranou nemusel štítek předkládat. Nyní musí mít průkaz energetické náročnosti všechny prodávané nebo pronajímané budovy.
Jednou za čtyři roky audit pro tisíce firem
Přijatá novela také ukládá povinnost stavebníkům, vlastníkům a společenstvím vlastníků instalovat měřidla sloužící k měření spotřeby tepla u konečných zákazníků. S tím nesouhlasila opoziční ODS, která neúspěšně navrhovala novinku z novely vypustit.
Poslanec ODS Martin Novotný varoval, že tato měřidla ve skutečnosti nejsou měřidly podle zákona o metrologii, ale jedná se o poměrové indikátory, které se v měření můžou mýlit. To podle něj může vést ke stovkám soudních sporů o spotřebu tepla. Ministr Mládek ale řekl, že zrušení této povinnosti by vedlo k riziku žaloby z Bruselu.
Změna zákona se dotkne i velkých podnikatelů, kteří nově budou muset každé čtyři roky nechat zpracovat energetický audit. Týká se to asi 2150 firem. Vláda podotýká, že v případě složitých provozů to podniky může stát až statisíce korun, ale o to větší prý bude motivace podnikatelů pro doporučená úsporná opatření.
Inspekce odhalila 170 špatných průkazů
Státní energetická inspekce loni odhalila 170 nekvalitně zpracovaných průkazů energetické náročnosti budov z 3774 kontrol. Chyby tak obsahovalo 4,5 procenta průkazů, informovala aliance Šance pro budovy, která na kontrolách s inspekcí spolupracovala. Zpracovatelům takových průkazů hrozí miliónové pokuty.
Nejčastěji chyběly některé zákonné náležitosti nebo byl průkaz špatně spočítán. „Právě řešíme případ jednoho zpracovatele z Opavy, který měl špatně spočítáno osm průkazů z deseti. Na konci mu vyšla úplně jiná energetická třída, než jakou daná budova měla. Zahájili jsme správní řízení a tento zpracovatel může dostat pokutu až pět miliónů korun,“ uvedl ředitel Státní energetické inspekce Pavel Gebauer.
Podle něj není výjimkou, že zpracovatel vychází ze zastaralé dokumentace a neověří si stav na místě. Výsledná energetická třída pak neodpovídá realitě.